Do České republiky letos opět zavítala jedna z nejcharismatičtějších kapel na současné metalové scéně – američtí Kamelot. Na samostatnou klubovou show se do Prahy vrátili po třech letech – poslední nefestivalový koncert se konal tehdy ve Vltavské v listopadu 2012. Vzpomínáte na ten nářez v naplněné hale? Tentokrát však skupina zahrála v poněkud menším prostoru, a to ve smíchovské Meet Factory. Na pár ojedinělých evropských show v rámci turné k aktuální desce „Haven“ byli přizváni populární rakouští symfonici Serenity a českému publiku asi neznámí Aeverium z Německa. Takovou sestavu si prostě člověk nemohl nechat ujít!
Poměrně slunečné dubnové počasí zpříjemňovalo čekání před klubem. Otevřený výčep a posezení přišly vhod většině fanoušků, kteří se dostavili poněkud dříve, včetně naší party. Naštěstí se nepotvrdily mé obavy o organizaci. K ní jsem byla celkem skeptická po zkušenosti z únorového koncertu Behemoth, kdy se někteří díky zpoždění s otevřením klubu a zdržení při kontrole vstupenek nedostali na první účinkující. Po rychlém „odbavení“ zabírám místo hned ve druhé řadě, což mi samozřejmě zajistilo perfektní výhled po celou show.
KRÁSKA A ZVÍŘE
Němci Aeverium hrající moderní melodický metal ve svém půlhodinovém setu představili songy ze svého EP a debutové desky. I když jsem o kapele slyšela poprvé, ihned při nástupu na stage mi bylo jasné, co přijde. Aeverium je další z velkého množství kapel, co funguje na modelu „kráska a zvíře“ aneb se zpěvačkou s jemným hlasem a poté zpěvákem s tvrdšími vokály. Musím ale uznat, že odezva publika na první odehrané songy byla nad má očekávání. Překvapení bylo znát i z tváří muzikantů. Zpěvák Chubby poté potvrdil, že hned na prvním českém koncertě takovou reakci opravdu nečekali. Vystoupení ale kazil poměrně špatný zvuk, ve kterém zanikaly jak nástroje, tak hlas vokalistky Aevy. Proto celý večer nejvíce vynikal výrazný hlas Chubbyho. Zpěvák se po celý koncert ujal i komunikace s fanoušky, a to velmi zdatně. V jeden moment nechal dokonce publikum kleknout na kolena, aby vzápětí mohlo vyskočit do začátku další písně, na což všichni reagovali s pobavením. Naopak Aeva se nijak zvlášť kromě krátkých poděkování aktivněji neprojevovala. V půlhodince zazněly písně jako „Distrust“, pomalejší „What Are You Waiting For“ či chytlavá klipovka „Break Out“ ze stejnojmenného alba. Na začátek slušné zahřívací kolo. Snad o téhle bandě ještě uslyšíme.
SYMFONICKÁ BOMBA
Po Aeverium přišla řada na v Česku již dobře známé Serenity. Byla jsem však zvědavá na živou prezentaci nového alba „Codex Atlanticus“, které se prodává na trhu už asi třetí měsíc. Přestože jsem tyto Rakušany viděla již několikrát, nikdy jsem jim nevěnovala moc aktivní pozornosti. Až při tomto koncertě jsem si uvědomila, jaká to byla chyba! Už od začátku plynula z kapely neskutečná energie. Serenity svůj setlist založili převážně na písních z nové desky – „Follow Me“, „My Final Chapter“, „Iniquity“ či „Spirit in the Flesh“. Sympatický frontman Georg Neuhauser v kombinaci se zpěvačkou Tashou tvořili dokonale sladěnou hlasovou dvojici společně s doprovodnými vokály všech ostatních členů včetně bubeníka. Skvělý zvuk (asi nejlepší za celý večer) dal vyniknout všem nástrojům, vokálům i orchestracím. Celá show vyvrcholila melodickou „Legacy of Tudors“ z předchozího alba „War of Ages“. Nebylo co vytknout. Musím říct, že tímhle vystoupením si mě Serenity už definitivně získali!
NOVÁ DESKA, NOVÁ SHOW
Ostřílení power metalisté, kteří Českou republiku zařadili mezi své pravidelné zastávky teprve nedávno, nastoupili za skandování publika o pět minut dříve. Po pěti absolvovaných koncertech mě potěšilo konečně nové intro a svižná „Veil of Elysium“, která nahradila tradičně první „Rule the World“.
Kamelot si pro toto turné přivezli jako obvykle i hostující zpěvačku, kterou byla Kobra Paige ze skupiny Kobra and the Lotus. Ženský doprovodný vokál ke Kamelot už neodmyslitelně patří, avšak v porovnání s Elize Ryd či Alissou White-Gluz tato Kanaďanka moc neoslnila. Nenahrával tomu ani fakt, že hlas byl po celý koncert docela utlumen. Její slavnější kolegyně sedí ke Kamelot daleko lépe. Po klasikách jako „Center of the Universe“ či „Karma“ se zklidnilo pro emotivní baladu z „Haven“ – „Here’s to the Fall“, kterou zpěvák Tommy věnoval svému nedávno zesnulému dědečkovi.
Došlo i na krátká sóla bubeníka Caseyho Grilla a klávesáka Olivera Palotaie, kterému pro tentokrát otcovské povinnosti nezabránily vyjet na turné. Byla jsem ráda, že i tady se jednalo o nové věci a ne neustále omílaný motiv z Pirátů z Karibiku. Co mě ale ani po letech nepřestává udivovat, je styl hraní basáka Seana, který předvádí na pódiu neuvěřitelné kreace. Kapelník Thomas Youngblood své hraní zase oživil svým kouzelnickým trikem se zmizelým trsátkem :) Interakce kapely s publikem byla jako vždy velmi četná – Tommy například několikrát potěšil skalní fanoušky v prvních řadách, když několika z nich vzal telefony z ruky a natočil video přímo ze stage.
V přídavcích si Praha jako vůbec první mohla vychutnat světovou premiéru songu „My Therapy“, dále pak tvrdší „Revolution“ a na úplný závěr „Sacrimony“ z alba Silverthorn.
Jak už jsme si mohli na české půdě několikrát potvrdit, kapela se vyznačuje poměrně vysokým standardem, co se týče živé performance – zvláště po příchodu mladého Tommyho Karevika, jehož pódiový projev je někdy až dramatický. I přes ucházející zvuk a growling při „March of Mephisto“ či „Liar Liar“ pouštěný z reproduktorů, který nezachránily ani pokusy kytaristy Thomase, se kapela výrazně neodklonila od této vysoce nastavené laťky.
Všední den sice zapříčinil překvapivě nízkou účast, což však ze silné odezvy publika nebylo vůbec znát! Čtvrteční atmosféra v Meet Factory tak byla i přesto na jedničku!
(P. S.: Kdo si také všimnul návštěvy kytaristy z britských Neonfly Fredericka Thundera, který se také nacházel v publiku? :))