Chelsea Wolfe je americká písničkářka, zpěvačka a kytaristka. Její tajemná hudba je výjimečná především svým dokonalým snoubením mezi jemnými melancholickými až zasněnými melodiemi a naopak syrovými temnými náladami, které posluchače přenáší do metalového žánru. Charakterizovat hudbu “černé princezny” pomocí nějakých nálepek je proto hodně obtížné. Dalo by se říct, že se jedná o velmi alternativní hudbu, která dokáže nabažit posluchače atmosférického folku, temného gothic rocku či experimentálního doom metalu.

K hudbě se umělkyně s norsko-německými kořeny dostala zřejmě vlivem svého otce, který vlastnil malé nahrávací studio a věnoval se country muzice. A tak už v 7 letech malá Chelsea napsala první báseň, o 2 roky později také první skladbu. Sama své dětství, jež prožila po boku své babičky, která ji učila aromaterapii, Reiki a dalším tajům, popisuje jako krátké či relativně vyzrálé. Vzpomíná, že už v 11 pila piva a moc dobře si také pamatuje na své problémy se spánkovou paralýzou (stav mezi sněním a bděním, kdy si mozek uvědomuje realitu, ale nedokáže ji rozlišit od snů či různých obsahů podvědomí, má ochrnuté veškeré svalstvo ovládané vůlí a tudíž bojuje s pocitem “připoutání k posteli”). Jonathan HulténTyto zážitky se nakonec staly inspirací pro její alba, s nimiž se již ukázala mimo jiné také na věhlasném festivalu Brutal Assault.

Nyní ovšem kývla na nabídku magazínu FullMoon a přijala tak pozvánku na samostatný koncert k výročí 10 let zmiňovaného českého projektu, a proto se ve středu 11. března 2020 představí v pražském Divadle Archa. Tentokrát v duchu akustického turné k desce Birth of Violence.

Jako předskokan vystoupí Jonathan Hultén – kytarista death metalových Tribulation. Kapelu samozřejmě nechává doma a do Prahy s sebou přiveze jemný švédský gotický dark folk.

 



Chelsea Wolfe
Jonathan Hultén

11. 03. 2020
Divadlo Archa, Praha
FB událost

předprodej

akce na mapě



 

O autorovi

Šéfredaktor

Z nesčíslných paprsků slunce prodralo se smaragdovým listovím vzpřímených bříz na pravém břehu vánkem zčesané vizovické lučiny, chvíli si pohrálo po zaprášené, stářím i bujarými večery rozpráskané stěně postaršího domu a vniklo pak nečistou okenicí, mezi vrásčitými listy květiny, jež před nedávnem zahájila svůj krutý zápas smrti, až k mé lóži a s vášnivou hrdostí tak probudilo má těžká víčka. Procitnuvši z nejhlubších snů vlažného rána těžkopádně usedám na přistavěné štokrle, nacházejíc se vprostřed chladně nevlídné mramorové lodžie, kde uvědomiv si, co touhou mou jest, oblékám šat a vydávám se na spletitou pivní cestu romantika.

Související příspěvky

Diskuze k příspěvku