Dlouhé roky na to mnozí čekali a dne 24. dubna roku 2016 se dočkali. O čem je řeč? O klubovém vystoupení Primordial. Ti v ČR v klubu hráli naposledy 4. listopadu roku 2008 v rámci Heidenfestu (spolu s Finntroll, Eluveitie, Månegarm, Catamenie atd.). Od té doby se párkrát objevili na open air festivalu Brutal Assault, jednou na Metalfestu, ale to jejich příznivcům nestačilo. Chtěli intimnější atmosféru klubu, s delším hracím časem, tak aby si mohli naplno vychutnat hudbu těchto pohanů z Irské republiky. Spolu s nimi se v pražském klubu Nová Chmelnice představili Ketzer z Německa a Islanďané Svartidauði. Jak to probíhalo, se Vám pokusím nastínit v následujícím textu.

Své cestovatelské příhody si protentokrát nechám pro sebe a začneme rovnou v klubu. Když jsem se do něj přiřítil, bylo něco málo před půl osmou, tedy před začátkem prvního koncertu, který obstarali Ketzer. Tito Němci, pohybující se ve škatulce black thrash metalu, pro mě byli velkou neznámou (ano, moc se v těchto žánrech neorientuju), a tak jsem s kelímkem píva v ruce, které se nedalo moc pít, čekal, co bude. A k mému překvapení to nebylo vůbec marné. Rychlá, tvrdá, ale přitom srozumitelná a melodická až black rock‘n’rollová rubanice roztřásla první kštice v ten večer. K tomu povedený zvuk po celý set. Dobrý úvod!

Islanďané Svartidauði mají na svém kontě pár demo alb, dvě EP a jednu dlouhohrající desku Flesh Cathedral. Úvodní skladba byla, satan žel, jedna velká koule hluku, takže jsem tasil špunty. Jenže ejhle, ani to moc nepomohlo zlepšit zvuk. Po nějakém čase se jakštakš spravil a dokázal jsem i rozpoznat jednotlivé kytary. Pánové hrají se šátky na tvařích a možná by nebylo na škodu si do nich udělat menší otvory pro dýchání. Nedovedu si představit, jak se v tom dýchá takovému Sturla Viðarovi (basa/zpěv). Ono hrát na nástroj a u toho zběsile zpívat dá potrápit dechu i bez šátku. Bubeník Magnús šátek neměl, a asi věděl proč. Jeho extrémně rychlá, místy progresivní, hra musí být slušná posilovna. Poslední písní byla Flesh Cathedral ze stejnojmenné desky. Celkově škoda toho zvuku, který toto docela zazdil.

Na Nové Chmelnici jsem byl prvně. Za mě docela příjemný klub na podobné akce. Prostor pódia dostatečný. Jen ta okna bez závěsů, přes která se dovnitř vkrádalo osvětlení z ulice, působí lehce rušivě. Pár lidí si stěžovalo, že nebyla k dispozici šatna, která by se určitě hodila vzhledem k tomu, že venku bylo počasí na zimní bundu. Frontu na pivo o pauzách raději nekomentuji, ale příjemné to určitě nebylo. Merch kapel byl plný triček, bohužel CD bylo pomálu. Třeba aktuální desku Primordial jsem tam neviděl. Což je škoda! Cena CD byla na třech stovkách. I trika byla za tuto přívětivou cenu, takže jsem si pořídil aspoň to.

Jak jsem psal v úvodu. Mnoho fans vyhlíželo vystoupení Primordial v klubu dlouhé roky a po necelých osmi letech se dočkali. Ač jsem je v tom roce 2008 ve Zlíně viděl, vzpomínky jsou velice matné. Výborně si vedli na obou koncertech v rámci Brutal Assault, kde byla v obou případech elektrizující a podmanivá atmosféra. I vystoupení v rámci Metalfestu bylo skvělé, možná díky chladnému a deštivému počasí, které více připomínalo rodnou hroudu těchto pohanů a dotvářelo tak lepší atmosféru než silně pražící slunce nad Josefovskou pevností. Takže na klubový koncert jsem se velice těšil.

Primordial začali cca o 15 minut později oproti plánu. Po krátkém intru spustili skladbu Where Greater Men Have Fallen. Zvuk ze startu spíše špatný, i na Alanovi bylo vidět, že tam něco není v pořádku. Během Gods to the Godless vehementně gestikuloval k pultu zvukaře a ukazoval, že chce hlasitost odposlechů nahoru. Ale nic se nedělo a na jeho tváři bylo znát značné rozčarování z celé situace. Alan se také omluvil, že je nachlazený, což byl i jeden z důvodů, proč Primordial nezahráli No Grave Deep Enough. Dle slov Alana by to neuzpíval, tak jak by bylo potřeba. To bylo nemilé, protože je to jedna z mých oblíbených písní. Zvukové problémy s odposlechy se táhly docela dlouho. Nějaký čas to řešili technici i zvukař přímo na pódiu, ale asi to nebylo stále ono.

Kapela ve svém setlistu dala prostor více deskám. Nejpočetnější zastoupení měla aktuální deska Where Greater Men Have Fallen, ze které zazněla mimo stejnojmenné písně také výborná atmosférická Wield Lightning to Split the Sun, která byla v mých uších vrcholem koncertu. To the Nameless Dead mnozí řadí mezi nejlepší desku, kterou kdy kapela vydala, měla zastoupení v písních Empire Falls a As Rome Burns. Zde se ukázala síla klubového koncertu. Ono když početný dav zpívá spolu s kapelou, vyzní to v menším prostoru o hodně lépe než v rozsáhlém festivalovém areálu. A také, Alan je jeden z těch velice charismatických frontmenů, který dokáže i s malým úsilím přivést své fans do varu! S písní The Calling jsme se vrátili až do roku 1995, kdy vyšla debutová deska Imrama. Přídavkem se stala skladba Heathen Tribes a koncert byl u konce.

Suma sumárum. Prostory klubu jsou fajn, ale zvukově to tam bylo dost na štíru. Co jsem se tak bavil s pár lidmi, co tam navštívili více koncertů, měli na zvuk podobné komentáře. Nejlépe z toho ten večer vyšli Ketzer. Svartidauði nářez jak sviňa i přes ten občas krkolomný zvuk.

Primordial měli smolíka na odposlechy, který se odrazil i ve výsledném dojmu z koncertu. Alan se díky oněm problémům (a také nachlazení hrálo určitou roli) docela dlouho nemohl dostat do stavu, jaký by potřeboval, aby lidem předal vše, co Primordial nabízí. Ale i tak, kapela ukázala, že do klubu patří a že je jim tam o něco lépe jak v rámci velkého festivalu. A i přes to všechno negativní, co jsem napsal, jsem si tento večer maximálně užil. A doufám, že na další takový koncert nebudeme muset čekat dalších osm let. Reparát by se hodil za nějaký ten rok, maximálně dva.

 

 

Diskuze k příspěvku