Hellhammer festival se nezadržitelně blíží. Tato zimní verze startuje již 1.12. 2017 v pražském klubu Nová Chmelnice a máme se skutečně nač těšit. Pořadatelé Welicoruss tvrdě dřou a snaží se vypilovat i ty nejjemnější detaily. Jejich píle a snaha se silně odráží také v hudbě, kterou tvoří. Tato neúnavná úderka se stále zdokonaluje a muziku berou skutečně vážně.
A tak jsme se vydali do sněhem pokrytých, hlubokých hvozdů, kde nás u ohně přijal frontman kmene Welicoruss Alexey Boganov, aby nám povyprávěl o začátcích a velkých výpravách kapely. Nebylo pochyb o tom, že vyprávění to bude skutečně zajímavé. Ostatně posuďte sami.

 

Počátky Welicoruss bychom mohli vystopovat až do roku 2002. Jak bys zhodnotil ta léta na scéně?

Řekl bych to takhle. O kapele jako takové se dá vlastně hovořit až od roku 2005, ale i tak to byl spíš jen jakýsi hudební experiment. Dá se říct, že jsme se neustále snažili najít ten správný styl a zvuk. To bylo pro nás velice důležité. Nevím, zda se nám to nakonec podařilo, nicméně výsledkem našich snah bylo první plnohodnotné album „Wintermoon Symphony“, načež následovalo množství malých, klubových koncertů. S radostí však můžu říci, že jsme na lokální metalové scéně dosáhli jisté originality, protože nebylo mnoho kapel hrajících podobnou hudbu.

Co tě vlastně přimělo stát se muzikantem?

Tak to je dobrá otázka. Já si myslím, že jednou z motivací byl určitě můj kladný vztah k umění. Předtím jsem byl malířem, maloval jsem od dětství, vystudoval jsem uměleckou školu a po absolvování jsem se rozhodl pro studium architektury. Vlastně na univerzitě jsem se dostal k metalu a tento žánr mě postupně stahoval do sebe. Dalo by se dokonce říci, že moje láska k malování pomalu slábla a já víc a víc propadal tvrdé muzice. Navíc jsem poměrně emotivně založený. Zajímám se o filozofii a tvorba hudby je pro mě způsob, jak se umělecky ventilovat.

Které osobnosti hudební scény tě nejvíce ovlivnily?

V každé životní etapě jsem poslouchal něco jiného, ale všechno začalo Metallicou. Pak jsem si velice oblíbil Megadeth a v neposlední řadě také Manowar. Později jsem pronikal do prostředí goth metalu a zamiloval si skupiny jako Lacrimosa, Therion a Haggard. Co se týče tvrdších odnoží, velice mě zaujal black metal, Dimmu Borgir, Nocturnal Mortum atd. Teď mě nejvíce zajímají progresivní styly, například Tesseract, Symphony X, Dream Theater. Ale nevnímej to tak, že bych poslouchal jen tvorbu těchto kapel. Současně s nimi jsem si rád poslechl a poslechnu i trošku něco jiného jako třeba symfonickou hudbu, soundtracky, elektronickou a folkovou hudbu.

Když zapřemýšlím nad hudebním konceptem Welicoruss, napadá mě otázka, zda ses inspiroval třeba kapelou Arkona?

No…(smích). Hele, jestli mám být upřímný, neměl jsem nikdy moc rád jejich tvorbu, snad kromě alba „Od Serdca k Nebu“, které se mi hodně líbilo.

Musím říci, že mě velice oslovilo, že zpíváte rusky, je to takové příjemné osvěžení od anglicky zpívajících kapel. Nesetkáváte se ale s názory, že vám lidé nerozumí?

No, víš, já jsem vlastně nikdy moc neřešil, v jakém jazyce mám zpívat. Nedával jsem tomu nikdy velký význam, narozdíl od nemalého množství jiných kapel. Vždy jsem se snažil tvořit hudbu na světové úrovni a ne pro určitou národnost nebo skupinu lidí. Takže jsem si nikdy nekladl mantinely. Jenomže pak jsem začal uvažovat o tom, že by bylo dobré, aby fanoušci textům přeci jen rozuměli a mohli s námi zpívat na koncertech. Proto na nové desce bude docela hodně angličtiny. Pokud ovšem skládám hudbu a cítím, že text písně bude mít větší grády v ruštině, tak jej zpívám rusky. Prostě se snažím o to, aby skladby měly svůj osobitý náboj.

Co se týče koncertování, už jste hráli s mnoha skupinami zvučných jmen. Uveďme např. Gorgoroth, Samael, Moonspell. Jak hodnotíš tuto zkušenost?

Těch zvučných jmen je čím dál tím víc. Hrát s velkými kapelami je vždy velmi zajímavé, jsou to nové zkušenosti, kontakty a hlavně se od nich můžeme hodně naučit.

Pojďme teď na chvíli k písni „Khranha“. Líbí se mi, že zde odkazujete na inspiraci prvních blackmetalových kapel, a tou je chladný sever, mráz, krev, smrt a bitvy starých kmenů od Skandinávie po Rus. Jak natáčení probíhalo?

Já taky miluji zimní prostředí severu, proto je hodně našich písní právě o tom. A myslím, že mnoho jich ještě vznikne. Natáčení videoklipu „Kharnha“ trvalo skoro měsíc a probíhalo na různých místech blízko Novosibirsku. Celá ta akce se nám trošku zkomplikovala. Natáčení se zúčastnilo více než šedesát osob a organizačně to bylo dost náročné. Měl jsem to na starosti já a docela jsem se u toho zapotil. Jedním z problémů byl také ten, že jsme neměli k dispozici žádný profesionální filmový štáb. Nebyl nikdo, kdo by problematice hudebních klipů pro metalové kapely rozuměl. Takže to bylo dost těžké. Některé scény se natáčely v horách, bylo ovšem problémem dostat se tam autem. Takže jsme aparatury přenášeli v ruce a vybírali vhodná místa pěšky. Jiné scény vznikaly zase v botanické zahradě blízko města. Jenže to nás zastihl šílený liják a vše se to zkomplikovalo ještě víc (smích). Ale nakonec jsme to zvládli a ve zdraví přežili. Na průběh akce se můžeš podívat v našem videoblogu.

Věřím, že to bylo jistě velice těžké, ale výsledek je naprosto skvělý. Co týče takových zážitků, máš i nějaké zajímavé příhody z turné?

Díky za kompliment. Zážitky z turné? Toho je (smích). Je těžké vzpomenout si na něco konkrétního.

Stává se ti, že máš i dnes před koncertem trému?

Mám vždy trochu trému před koncertem. Ale to je asi normální. Ovšem scéna je náš druhý domov (trávíme tam více jak sto dní v roce). Takže jsem si vlastně zvykl na to, že když nestojím na pódiu, tak mi to vlastně chvílemi i chybí.

Čeká vás turné HellHammer Fest. Jak se těšíš?

Pro mě je každý Hellhammer výjimečná událost, na kterou čekám celý rok! My, jako organizátoři, jsme strašně vděční všem fanouškům, kteří chodí na koncerty, podporují nás a máme z jejich strany kladné ohlasy. Chci říct, že jsem velice vděčný i za to, že každý rok na festival chodí více a více návštěvníků. Z toho důvodu můžeme zvát známější kapely a přilákat více lidí. Velmi důsledně vybíráme line-up a snažíme se o profesionální propagaci, protože hudba je náš cíl, náš život. Je to něco, co nás naplňuje něčím nepopsatelně krásným, a o to se chceme podělit i s ostatními! Rádi bychom festival rozšířili, posunuli mnohem výš a mohli tak přivítat fanoušky z celé Evropy.
Co se týče Winter Edition, chtěl bych říci, že to bude náš první „experiment“ se zimní edicí, která bude mít spíše blackmetalový koncept a bude to tour tří kapel (Harakiri For The Sky, Welicoruss a Lychgate). Bude to unikátní událost a rozhodně doporučujeme dorazit na koncert!

Máte v plánu do budoucna více koncertovat i mimo Evropu?

Ano, samozřejmě bychom chtěli, ale to je trochu složitější z důvodu vzdálenosti, takže  v tuto chvíli koncertujeme pouze ve střední a východní Evropě. Ale zároveň už jednáme o turné v Anglii, Americe a asijských zemích. Ale to je prozatím pouze taková vize.

Pojďme k poslednímu albu „Az Esm“ (2015). Koncept je hodně zdařilý. Hudebně je to skvěle propracované, ale od předchozích počinů se liší svou melodičností a také by se dalo říci, že je progresivnější. Byl to záměr? Nebo to vyplynulo samo?

Tento koncept vyplynul sám od sebe. Nenuceně. Zkrátka jsme to tak cítili. Pro mě je „Az Esm“ asi nejmelodičtější album ze všech. A máš pravdu, je velice progresivní. V tomto duchu se snažíme pokračovat i nadále, ale zároveň dbáme na to, aby naše songy nebyly na poslech až příliš náročné nebo zmatené, ale aby se dobře poslouchaly. Musím však říci, že deska „Az Esm“ nám zabrala dost času. Kvůli určitým okolnostem jsme na ní makali pět let. Je v ní hodně našeho potu a krve. Vlastně do poslední chvíle jsem si nebyl vůbec jist, zda album vydáme. Byly to dost těžké časy, ale zároveň to byly cenné zkušenosti.

Poslední album jste kompletně nahráli v Novosibirsku. Inspirovala vás ve skládání tamní příroda a atmosféra místa?

Do jisté míry ano, ale více mě inspiroval můj vnitřní svět. To, co jsem tehdy cítil, na jakou vlnu jsem byl naladěný a tak.

Jak se ti líbí v Praze? Je něco, co tě inspiruje i tady?

Prahu miluji. Je to opravdu pohádkové město. Má kouzelnou atmosférou. Tady jsem potkal hodně lidí, kteří mě podporují a rozumí mi. Opravdu si cením toho, co mi Praha dala.

A na závěr, co bys vzkázal fanouškům?

Chtěl bych z celého srdce poděkovat našim fanouškům za neuvěřitelnou podporu na koncertech a mimo to za jejich pomoc při propagaci naší akce. Pracujeme nepřetržitě sedm dní v týdnu. Připravujeme pro vás nové album, nový klip, DVD a mnohem více! Máte se na co těšit! Poslouchejte jen dobrou hudbu, která vás inspiruje a těšíme se na vás na Hellhammer Festivalu v prosinci!

Odkazy:

https://www.facebook.com/events/1037416753057703/

https://www.facebook.com/events/256757258065890/

https://www.facebook.com/events/438778653127204/

 

Fotografie poskytl Alexey Boganov   

Diskuze k příspěvku