Americký kontroverzní zpěvák přivezl v úterý 12. srpna do Prahy svou show v rámci evropského letního miniturné. O tom, jak je pro koncert skupiny takového formátu, jako jsou Marilyn Manson, Lucerna naprosto nevhodná, se ani zmiňovat nemusíme. Nicméně ne zrovna ideální zvuk, ve kterém občas zanikal Mansonův zpěv, ani příšerná předkapela, ani horko ho neodradilo od předvedení skvělého vystoupení.
Už od poledních hodin se tvořila před Velkým sálem pražské Lucerny fronta, která v průběhu odpoledne narostla do obrovských rozměrů, a když se v sedm hodin otevřely jediné dveře vedoucí do sálu, šlo skoro o zdraví. Každopádně všichni to přežili, zaujali svá místa a čekali na příchod Mistra samotného se svým hudebním doprovodem. Toto čekání měla zkrátit britská předkapela New City Kings. No. Pro většinu sálu to byla asi nejhorší půlhodina, kterou na koncertech kdy zažila. Otravný vlezlý pop-rock hraný chlapíky, kteří vypadali jako z reklamy na Head&Shoulders, skutečně nikoho nenadchnul a zajímalo by mě, čí byl nápad postavit právě tuto skupinu před vystoupení Marilyn Manson. Po půl hodině New City Kings skončili a mohlo se začít chystat pro hlavní hvězdu večera.
Když se za oponou vše připravilo, sál potemněl a přišlo možná až příliš dlouhé intro. Oproti plánovanému začátku měl Manson zpoždění asi jenom deset minut, což je u něj až nečekaně krátká doba. Ale díky bohu za to, jinak by se vyprodaná Lucerna asi upekla. Zde je na místě pochválit pořadatelskou službu, která v průběhu celého večera rozdávala lidem v předních řadách kelímky s ledovou vodou.
Krátce před půl desátou to tedy konečně přišlo, za oponou se rozsvítila světla a objevil se stín Mistra a celé skupiny. Ozval se ostrý kytarový riff, padla opona a koncert odstartoval vypalovačkou z alba Antichrist Superstar Angel With the Scabbed Wings. Kromě Mansona se na pódiu nacházeli další čtyři členové jeho kapely, která, jak už je zvykem, před turné opět změnila obsazení. Na baskytaru se vrátil jediný zbylý člen ze zlaté éry skupiny Twiggy Ramirez, který v posledních letech působil jako kytarista, kytaru měl na starosti autor soundtracků Tyler Bates, bicí si vzal do parády Gil Sharone, jenž působil dříve v The Dillinger Escape Plan a je členem Stolen Babies. Vedle něj pak byl s druhou kytarou nenápadný Paul Wiley, dřív v Mansonově skupině post druhého kytaristy neexistoval, nicméně jeho obsazení pro toto turné se ukázalo jako velmi dobrý tah, oba kytaristé se navzájem skvěle doplňovali a celkově zněli lépe, než kdyby byla půlka koncertu ze samplů.
Jakmile skončila úvodní píseň, Manson poprskal všudypřítomné fotografy a novináře vodou, za což se mu odměňují ve svých recenzích. Poté následovala na úvod koncertu až příliš dlouhá pauza a poté hitovka Disposable Teens. Právě dlouhé pauzy mezi písněmi, které se snažil vyplňovat Bates krátkými vyhrávkami na kytaru, byly asi jediný výraznější problém koncertu. „Czech Republic, Prague, I love you,“ prohlásil Manson, označil publikum za „best motherfucking crowd“ a spustil dvě skladby z poslední fošny Born Villain, a sice No Reflection, při které na sobě měla rytmická sekce kapely prazvláštní masky, a Hey, Cruel World… Obzvláště první jmenovaná byla diváky skvěle přijatá a jenom se tím potvrdilo, že Mansonův dva roky starý comeback je velmi povedený. Od nejnovějšího k nejstaršímu, následovala skladba z dvacet let starého debutu kapely Portrait of an American Family, konkrétně Get Your Gunn. Po první půlce, kterou Manson odzpíval, přišla druhá část songu, která byla improvizací na téma Fuck your god, kdy Marilyn na chvíli půjčil mikrofon i basákovi Twiggymu. Na konci písně se zase vrátil k jejímu originálnímu textu. Twiggy v průběhu celého koncertu jakoby hrál svou vlastní show pro diváky, kteří stáli přímo před ním, a skoro po každém songu jim hodil jedno ze svých trsátek.
Od nových a méně známých skladeb se následně kapela vrátila k hitům, když spustila cover Depeche Mode Personal Jesus, na jejímž konci vyzýval Manson Batese k pokání. Po krátké Mansonově průpovídce o tom, čí obrázky penisu viděl, pokračovali hitovkou z alba Golden Age of Grotesque s názvem mOBSCENE, při které Manson hodil do publika svůj klobouk a dopřál tak někomu velmi cenný suvenýr. Poté se na chvíli ztratil, aby se převlékl do bílého saka s králičím kožíškem na rameni a spustil hit The Dope Show. „Drugs, they say, are made in Czech Republic,“ zpíval Manson a sypal u Twiggyho podezřelý bílý prášek. Následovala další vypalovačka z desky Mechanical Animals Rock Is Dead. Je trochu škoda, že z této nahrávky Manson hraje tyto dvě zmíněné písně, osobně si myslím, že taková Great Big White World nebo Coma White, která zazněla na minulém pražském koncertě, by fanoušky potěšily víc. Ti si ale už asi zvykli, že tuto dvojici skladeb budou na koncertech Marilyn Manson vídat do smrti.
Posléze přišel čas na opravdovou raritku. Píseň, která se na koncerty vrátila po sedmnácti letech, Mr.Superstar, kdy Manson opět na chvíli Twiggymu půjčil mikrofon. Zazpívaná i zahraná byla skvěle a myslím, že v tu chvíli byl každý rád, že toho může být svědkem. Po ní Manson na chvíli opět zmizel. Vrátil na chůdách a zazpíval další hitový cover Sweet Dreams (Are Made of This). Následovala pecka z Golden Age of Grotesque This Is the New Shit, při které si Marilyn oblékl čepičku alá Mickey Mouse. Pak se vrátil opět do doby alba Antichrist Superstar, jemuž byl na koncertě věnován největší prostor, a spustil Irresponsible Hate Anthem, při které létal a skákal po pódiu. Ke konci skladby zahodil Manson znovu mikrofon a celá kapela se schovala. „I´m sorry, I´m gonna need you back on stage you lazy motherfuckers,“ pronesl směrem k bandě zpěvák. Skupina se vrátila a Manson stojanem na mikrofon vyspravil fasádu bicím, protože Sharone začal píseň dřív, než mohl Manson spustit své pověstné „we hate love, we love hate“.
www.youtube.com/watch?v=bwlUW61jmDc
Poté pódium opět osamělo a vyrostl na něm řečnický pult s bleskem a všichni věděli, co přijde. Titulní skladba geniálního alba Antichrist Superstar. Ano, výstup s hitlerovským pódiem a trháním Bible jsme všichni už milionkrát viděli, ale zde už nejde o provokaci, jde o legendární výstup, který ke kapele patří, bez toho by to bylo, jako kdyby Vám Slash na koncertě nezahrál ani jedno sólo, jako jídlo bez soli a všechny věci, kterým něco chybí. V průběhu této skladby vylezl i druhý kytarista Paul Wiley ze svého vyhřátého místečka vedle bicích a tak se ukázal unikátní obrázek kapely Marilyn Manson se dvěma kytaristy. Při uklízení pultu a frontmanově převlékání opět Bates zkoušel vyhrávky pro zkrácení čekání, až bude vše připravené. Když Manson vylezl s novým kostýmem, začali s Batesem hrát zkrácenou coververzi písně Moonage Daydream od Davida Bowieho následovanou hitem The Beautiful People. První půlku nechal Manson celou odzpívat diváky, což zapříčinilo, že došlo k jediné chybě hudebního tělesa, které zpěváka doprovází, a to když se hudebníci tak nějak neshodli na přechodu do refrénu. Až v druhé části se zapojil i Mistr sám. Trochu škoda, že největšího hitu vlastně lidé slyšeli jen půlku. Píseň skončila, Manson ještě vyhecoval dav, „best crowd ever, Prague, best crowd ever“, rozloučil se a zmizel v mlze umělého kouře, rozházely se trsátka a paličky a šlo se domů. Víc už neuvidíme.
Suma sumárům, Marilyn Manson už nebude provokovat, nikoho už nebude po pětadvaceti letech na scéně šokovat, nicméně stále předvádí vynikající rock n´rollovou show, kterou stojí za to navštívit.
Marilyn Manson, Praha, Velký sál Lucerna
Datum konání: 12. 8. 2014
Hodnocení: 9/10
Setlist:
1. Angel With the Scabbed Wings
2. Disposable Teens
3. No Reflection
4. Hey, Cruel World…
5. Get Your Gunn
6. Personal Jesus (Depeche Mode cover)
7. mOBSCENE
8. The Dope Show
9. Rock Is Dead
10. Mr. Superstar
11. Sweet Dreams (Are Made of This) (Eurythmics cover)
12. This Is the New Shit
13. Irresponsible Hate Anthem
14. Antichrist Superstar
15. The Beautiful People (Moonage Daydream intro)