Pro posluchače, kteří jsou v rámci hudebních žánrů otevřenější, asi není žádnou novinkou, že se během posledních let vyrojilo několik projektů, které se vážou k syntetické hudbě silně ovlivněné osmdesátými lety. I když jsou většinou jednočlenné až dvoučlenné elektronické projekty spjaté s malými, kouřem stále nasátými, kluby vprostřed evropských metropolí, některé z nich se dostaly do povědomí také díky velkým festivalům.

Carpenter Brut (vlasním jménem Franck Hueso)

Carpenter Brut (vlasním jménem Franck Hueso)

 

A proč tohle všechno zmiňujeme? Protože se právě tato hudební scéna silně pojí k metalové hudbě. Uveďme si nějaký ten příklad…

Za nekorunovaného krále je považován Perturbator, jehož fanouškovská základna je zřejmě nejpočetnější, přestože se stále jedná spíše o moderní retro koření undergroundové scény. Perturbator, vlastním jménem James Kent, však začínal v kapele black metalového ražení, jehož symboliku dodnes neopomíjí (od přebalů alb, přes temněji laděné samply až po určitý způsob prezentace). Navíc jeho otcem je legendární, kritikou i umělci uznávaný, novinář Nick Kent, který definoval moderní rockovou žurnalistiku, za což se mu dostalo uznání v podobě NME awards za celoživotní přínos. No, a sám Perturbator se letos již potřetí představí na jaroměřském festivalu Brutal Assault.

Dalším příkladem může být také duo Dance With The Dead, které se zanedlouho ukáže v Praze. I jejich začátky byly jednoznačně spojené s metalem. Jejich hudbu navíc velmi často doprovází zvuk kytar v duchu britské heavy metalové scény, a to jak na albech, tak při živém výstupu.

A konečně do třetice můžeme zmínit francouzského hudebníka, říkajícího si Carpenter Brut, který nám vše potvrdil před 3 dny, kdy zveřejnil novou skladbu Cheerleader Effect z chystané desky Leather Teeth, na které hostuje zpěvák Kristoffer Rygg známý svou originální tvorbou v Ulver či bývalým působením v Borknagar nebo Arcturus.


 

Ukázky z tvorby dalších zmiňovaných interpretů:

 

Diskuze k příspěvku