Orbis Metallum

Last.fm · od **Hooya** » 27. leden 2010, 13:43

Země: Skotsko
Rok založení: 1995
Styl: post-rock

Mogwai patří mezi nejinspirovanější a nejrespektovanější kapely na post-rockovém kolbišti. Může za to jejich dlouhověkost a především standardně vysoká kvalita jejich desek. Skladby jsou většinou instrumentální založené na kytaře, často soustředěné kolem jednoho gradujícího tématu. Mimo jiné ve své hudbě používají kytarovou distorzi a kytarové efekty, které hudbu přiostřují. Celková nálada skladeb je spíše melancholická s pomalejším tempem, někdy jsou písně delší, okolo osmi minut. Mám zkušenost zatím pouze s posledními 2 alby a když je pustím, tak nemám vůbec problém je doposlouchat až do úplného závěru, jsou totiž velmi, velmi příjemné.

Obrázek

Členové

Dominic Aitchison (basa)
Stuart Braithwaite (kytara)
Martin Bulloch (bicí)
John Cummings (kytara)
Barry Burns (kytara, klávesy)

Odkazy

Diskografie

Young Team (1997)
Come on Die Young (1999)
Rock Action (2001)
Happy Songs for Happy People (2003)
Mr. Beast (2005)
The Hawk is Howling (2008)

Hudební ukázky

Friend of the Night

Skrytý obsah

Batcat

Skrytý obsah

od **Flash** » 27. leden 2010, 14:25

Pěkný kousek pro mě, určitě prozkoumám - na p-r poli jsem nováček

Last.fm · od **Hooya** » 27. leden 2010, 17:51

Já taky, byla to v pořadí 3. kapela, kterou jsem v post-rocku prozkoumal, po Sigur Rós - ty jsem si zamiloval, a GY!BE - ty jsem zatím nestrávil. Mogwai mi sedli výborně.

od **Flash** » 27. leden 2010, 22:16

Jop, já mám za sebou Calisto a Long Distance Calling, který mi přijdou podobní Mogwai, zkus 8-)

Last.fm · od **BlackMoon** » 27. leden 2010, 22:47

Prvá skladba ma nezaujala, zato druhá v´daka neporovnateľne lepšej dynamike rozhodne. Mrknem na to bližšie

Last.fm · od **Hooya** » 28. leden 2010, 12:21

No, tak to nevím, jestli tě osloví i ten zbytek.

Většina písní (alespoň na posledních 2 deskách) je typu "Friend of the Night", občas se vyrojí nějaká ta vypalovačka jako "Batcat", ale tak třeba ti to z desky sedne lépe.

Mogwai jsou hlavně o melancholické pohodě - jako například Sigur Rós...