Italská kapela Elvenking, která bude naživo k vidění na letošním plzeňském Metalfestu, loni vydala již svou osmou desku The Pagan Manifesto, a my vám přinášíme rozhovor s jejich zpěvákem Damnagorasem. Kvůli své časové zaneprázdněnosti nám odpověděl s jistým zpožděním, i přesto však věříme, že si čtení následujících řádků užijete!


Bude to skoro půl roku, co The Pagan Manifesto vyšlo. S Era se pro vás začala psát nová epocha, co se týče hudební stránky, co se pro vás změnilo s The Pagan Manifesto? Recenze jsou více než dobré, podle mnohých jde o vaše nejlepší CD, což mohu jenom potvrdit.

Ze všeho nejdřív ti děkuji za tato slova! TPM bylo nominováno na album roku na mnoha webzinech a v časopisech. Opravdu nás těší, že se mu dostalo takového ocenění. Touto deskou jsme chtěli uzavřít kruh, vyjádřit samotnou podstatu naší hudby a náš koncept. Era, to bylo jako pootevřít dveře, zatímco s posledním albem jsme to vše naplno pustili do světa, psali jsme novou hudbu, která byla hluboce ovlivněná naší minulostí a tím samým kouzlem, které nás přimělo kapelu založit.

 

Složení skupiny se během posledních dvou alb nezměnilo. Vypadá to, že chemie v kapele pracuje skvěle. Je to díky tomu, že jste starší a moudřejší? :-)

Moudřejší? No, to tedy nevím…! Starší, to zajisté…! :-) Všechno je teď fajn, ale je to jako sňatek. Nejdřív je to o lásce a vášni, poté se věci trochu uklidní. Myslím, že jsme teď v té druhé fázi :-))

 

Minulý rok jsi hostoval na desce Mägo de Oz Celtic Land, která byla oslavou 25. výročí jejich vzniku, konkrétně to bylo v písni Vodka ‘n’ Roll. Jak se ti s nimi spolupracovalo?

Bylo to vážně skvělé! Opravdu mi zalichotilo, když nás kontaktovali. Vše proběhlo úžasně, prostě jsem nahrál svoje party, poslal je a oni z toho měli fakticky radost. Přispělo to k upevnění přátelství našich kapel. Loni v létě jsme spolu hráli a byla to jedna velká párty!

 

Vy sami jste na svých albech už taky měli několik hostů, Jona Olivu, Amandu Somerville, Schmiera… Máte v hlavě jméno někoho, koho byste v budoucnu v roli hosta rádi přivítali na desce? Třeba výše zmíněné Mägo de Oz?

Na tohle je skutečně velmi těžké odpovědět. Mám tím na mysli, že ne pokaždé plánujeme pozvat nějakého hosta. A když k tomu dojde, je to proto, že při psaní songů si představíme tohoto nebo tamtoho muzikanta hrajícího určitou část skladby, anebo to je díky výjimečnému přátelství. Uvidíme!

Elvenking-foto-366

 

V návaznosti na předchozí dotaz, už máte představu, jak by mohla znít vaše další deska? Je tradicí, že každé vaše CD zní úplně jinak, ovšem na posledních dvou váš zvuk vykrystalizoval. Nicméně můžeme čekat nějaké překvapení, jak tomu bylo např. u Two Tragedy Poets?

Ve skutečnosti máme hrozně moc nápadů. A v současnosti jsme v kontaktu s naší nahrávací společností ohledně další desky. Jediné, co mohu prozradit, je, že to bude něco speciálního!

 

Ještě jedna otázka týkající se vašich plánů. Příští rok to bude 15 let, co jste nahráli demo To Oak Woods Bestowed. Plánujete při této příležitosti něco mimořádného? Nebo se vaše zraky upírají na výročí vydaní vašeho prvního CD Heathenreel, které bude následujícího roku?

Sakra, to je pravda! To jsem si ani neuvědomil, že už to bude patnáct roků, co jsme ho vydali. Nicméně téměř s jistotou můžu říct, že vydáme něco mezi koncem tohoto roku a rokem 2016 na počest patnácti let trvání Elvenking.

 

Oprav mě, jestli se mýlím, ale všechny vaše písně jsou v angličtině. Byl to vždy váš záměr? Neuvažovali jste někdy o napsání skladby zpívané v jiném jazyce?

Občas do textů přimícháme slova z jiných řečí, ale máš pravdu, jinak používáme pouze angličtinu. Často přemýšlíme o tom, že bychom nahráli něco v italštině, ale musel by se dostavit ten správný nápad. Nebudeme se do toho pouštět, dokud to nebude skutečně ono.

 

V poslední době financuje velké množství kapel vydání svých alb oslovováním veřejnosti, využívajíc k tomu Kickstarter, Pledgemusic apod. Přemýšlíte do budoucna o něčem podobném?

Momentálně ne. Naštěstí, co nahrávání alb týče, nás stále plně podporuje naše nahrávací společnost. Ačkoliv je to mocný a zajímavý nástroj, takže kdo ví, v budoucnosti ho možná využijeme na nějaké speciální projekty.

 

Mimo Elvenking jsi aktivním členem v Hell in the Club. Co tě vedlo k tomu spoluzaložit další kapelu? Jak zvládáš účinkovat ve dvou skupinách najednou? Zkoušení, vydávání alb, turné s oběma kapelami, to vše zabere hodně času…musíš být skvělý v time-managementu.

Vlastně jsem se nikdy nepoohlížel po další kapele, vzhledem k tomu, že téměř veškerý svůj čas věnuji Elvenking, ale když jsem potkal Andyho ze Secret Sphere a on mi nabídnul, ať se připojím k jeho skupině, nemohl jsem říct ne. Hard rock a heavy/glam metal jsou styly, díky kterým jsem propadnul hudbě, které zapříčinily, že jsem zatoužil stát se muzikantem, takže ten kluk se trefil přímo do černého! K tomu už měl napsané čtyři skvělé songy… Jak říkám, nemohl jsem odmítnout, a takhle tedy začalo to senzační nové dobrodružství, a už máme vydaná dvě alba. Stíhám se věnovat oběma kapelám, všechno je o dobrém plánování.

Je nějaký rozdíl mezi skládáním písní pro Elvenking a Hell in the Club? Ovlivňují se navzájem?
No, podstata je stejná. Vždy začínám melodiemi, ty musí být dobré. Mění se jen jejich nálada a provedení, ale navzájem jsou velmi, velmi odlišné. Nedělá mi velké problémy oddělit skládání songů. Je to pouze o inspiraci a o tom, jak se zrovna probudím. Mám Elvenking dny a Hell in the Club dny, a mimo to samozřejmě totálně špatné dny! 

 

Poselství ukryté v písni Elvenlegions (stejně tak jako její vynikající název) dalo na Facebooku vzniknout oficiální platformě pro všechny fanoušky Elvenking – skupině Elvenlegions. Jaké jsou vaše reakce na to, co se tam děje? Vylepšilo to komunikaci mezi vámi a fanoušky? Pokud ano, jak skupinu a její potenciál využíváte?

Ano, to bylo úžasné! Tato skladba byla věnována všem našim fanouškům, kteří se hrdě nazývají Elvenlegions, a jejich ohromné podpoře. V podstatě je to tak, založili na Facebooku skupinu, kde vytvořili opravdovou komunitu. Jsou v kontaktu, mluví o Elvenking a také o sobě samých, o svých vlastních uměleckých počinech, snech a tak dál. Upevnilo to vztah mezi všemi, kdo si užívají naši hudbu. Co se týče kontaktu s kapelou, je mnoho způsobů, jak se s námi spojit a mluvit s námi, třeba na koncertech, takže já osobně jsem ji přestal navštěvovat, neboť jsem začal mít pocit, že to je JEJICH místo, a já jim ho nechci kazit. Svůj prostor máme už na pódiu a našich internetových stránkách a tak dál…je to jako vstoupit do pokoje dítěte naplněného jeho soukromými věcmi a tajemstvími, chápeš :-) 

 

Teď něco ne tolik veselého. Před nedávnem jsi na svém facebookovém profilu psal o docela neslušném chování lidí v publiku na jednom italském festivalu, jakmile jste vkročili na pódium. Setkali jste se už s podobnou negativní reakcí někdy předtím? Dokážu si představit, jak to v tu chvíli musí být pro muzikaty těžké, zůstat na scéně a pokračovat v hraní.

Ano, máš pravdu, bylo tám pár pitomců, kteří na nás řvali urážky a hrozili nám. Ačkoliv to nebylo až zase takové překvapení; jednalo se o extrémní metalový festival, přičemž my jsme byli jedinou melodickou kapelou… Tak či tak, většina lidí je arogantních a jistých si sama sebou, schopných odsoudit cokoliv. Tento trend je podporován všemi těmi reality show a talentovými soutěžemi, kde je každý hodnocen až na kost za to, co dělá, jak to vypadá apod. Měli bychom podporovat pravý opak, místo toho jsme doslova zaplaveni tímhle postojem, převážně hnaným hloupostí a ignorací. Líbí se ti, co vidíš? Ok. Nelíbí se ti to? Vždy máš možnost otočit se zády a dělat něco jiného. Ovšem to není nic nového! Taky bylo celkem zklamáním, jak je na muzikanty nahlíženo pořadateli a jak je s nimi zacházeno. S hudebním byznysem je to čím dál tím horší.

 

Sleduješ, co se aktuálně děje na folkmetalové scéně? Je nějaká současná folkmetalová hudba (ať už se jedná o novou kapelu, nebo nová alba starších kapel), která by se ti opravdu líbila?

Ne, tedy přesněji řečeno, tento styl jsem poslouchával, když byl tenhle nový směr jenom mlhavým zábleskem daleké budoucnosti! (smích) Takže mi všechny ty nové extrémní folkmetalové kapely zní dost nudně. I když je tady pár výjimek, hodně se mi líbila kupříkladu první alba Finntroll, Ensiferum a Wintersun. Zbytek (nebo minimálně devadesát procent) je pro mě jedno velké „zív“.

 

Elvenking-The-Pagan-ManifestoSpojení folk metalu s přírodou a kořeny člověka odkazuje na spíše zelený a ekologický podtext. Souhlasíš, a pokud ano, jsi tím nějak ovlivněn? Přinesl folk metal něco z ekologického chování do tvého běžného života? Třídíš třeba odpad, nakupuješ bio potraviny apod.?

Spojení s přírodou je jednou ze stránek našeho pojetí textů. Když jsem byl dítě, trávil jsem hodiny a hodiny v kontaktu s přírodou a nasbíral mnoho inspirace pro Elvenking. Je obtížné mít podobný vztah k přírodě v této době…stalo se mnoho věcí, ale stále se nad tím zamýšlím, a taky nad tím, že naše společnost tento kontakt úplně ztratila. A jestli ti mám říct pravdu, dost lidí třídí odpad a dělá podobné věci jenom proto, že se bojí sami o sebe. Bojí se o svou budoucnost a o budoucnost svých dětí. Když budu mluvit za sebe, dělám, co můžu, abych tohle propojení zachoval, ale naneštěstí moje srdce cítí, že to je ztracený případ.

 

Zajisté to není poprvé, co se tě na tohle někdo ptá. Plánujete nějakou další impozantní předělávku popového hitu jako Heaven Is a Place on Earth?

Haha! Kdo ví, co se stane v budoucnu. Teď ale nic takového v plánu nemáme.

 

Vánoce přicházejí (v době, kdy byly otázky odeslány). Jak je oslavuješ, pokud tedy vůbec?

Protože jsem opožděný ma*rd, Vánoce už jsou za námi, haha! Miluju Vánoce. Hrozně mi to připomíná dobu, kdy jsem byl dítětem, mého milovaného bratra, mou rodinu. Je to pro mě čas plný příjemných pocitů. Od mnoha lidí slýchávám, jak si stežují na komerční stránku Vánoc, blablabla…kašlu na to, dejte mi pokoj!! Buďme šťastní, dívejme se na hloupé filmy a nakupujme tuny veteší alespoň jednou za rok!!                                                                                                                                                                                                                                                     

 

Itálie je domovem Scuderia Ferrari, jedné z nejúspěšnějších jezdeckých stájí. Zajímáš se o F1? :-)

Nene, promiň!

 

A nakonec máme dotaz od naší čtenářky: „Ahoj chlapci, setkali jsme se na MOR 2013, na největším festivalu v ČR. Chtěla jsem se zeptat, který italský metalový festival je srovnatelný s Masters. Díky moc a doufám, že vás u nás brzy uvidím. Vaše Poor Little Baroness mě budí každé ráno. Díky, shiperka”

Ach, no, řekněte Shiperce, že nejsem turistický průvodce! Jenom žertuji. Vlastně nevím. Řekl bych, že žádný. Italské festivaly nejsou srovnatelné s žádnými velkými evropskými, když by ses mě zeptala. Gods of Metal bývaval obstojný. Teď je to Sonisphere, mám dojem. Díky, že posloucháš naši hudbu!

 

Děkuji mnohokrát za tvůj čas strávený nad tímto rozhovorem!

Díky, bylo mi velkým potěšením! Moooc se omlouvám, že to trvalo tak dlouho. Na zdraví!!!
Damna – EK

 

Za spolupráci děkuji Leeně Jaškinen a Tereze.

Diskuze k příspěvku

Pokračováním v procházení tohoto webu souhlasíte s používání cookies. více informací

Náš web (stejně jako téměř všechny ostatní) využívá k různým funkcím cookies. Díky nim děláme web lepší. Pokud máte ve svém prohlížeči cookies zapnuté a budete pokračovat v prohlížení Orbis Metallum, tak s tímto faktem souhlasíte.

Zavřít