Tak jako se druhý víkend v červenci ve Vizovicích koná festival Masters of Rock, tak se poslední listopadový víkend koná ve Zlíně jeho mladší bratr, Winter Masters of Rock, letos podruhé na Zimním stadionu Luďka Čajky. Do Zlína se sjela tři jednotlivá turné zajímavých kapel, především pak pro posluchače tvrdších odnoží metalu. Kreator, kteří jsou na turné společně s Morbid Angel, Fueled by Fire a Nile. Cradle of Filth jedou s Rotting Christ, God Seed a Dark EndMelodický metal zastupovala Sonata Arctica, která je na turné společně s Battle Beast.

                Co neodmyslitelně patří k programu ZMORu, je oznámení kapel na následující ročník ve Vizovicích a od roku 2009 i představení kapel na Metalfest konaný v Plzni. A také zahájení prodeje nejlevnějších lístků na obě letní akce a DVD z posledního letního ročníku MOR.        

                Při vstupu do haly mě čeká jedno příjemné zjištění. Pořádající agentura si najala k zabezpečení celé akce firmu, jejíž zaměstnanci jsou opravdu příjemní k lidem a dokonce i pozdraví a po prošacování i poděkují. Což u jiných bezpečnostních agentur se vidí zřídkakdy. Po vstupu si to zamířím do zadní části haly, kde si prohlížím merchandise kapel. To už hraje první skupina dne. Italové Dark End s jejich symfonickým black metalem. Vzhledem k místu, kde se při jejich setu nacházím, je zvuk jedna ohromná zvuková koule, které dominuje bicí sestava, přesněji samotné bubny. Činely jsou neslyšitelné. To ale není problém jen Dark End. Jinak pěkný otvírák dne, ale po čase to vyšumělo jak prášek na bolení hlavy ve sklenici vody. Na set thrasherů z Californie  Fueled by Fire se tedy přesouvám na „ledovou“ plochu. Zvuk je zde o něco lepší, ale činely lehce na hranici slyšitelnosti. To však jejich energickému setu neubírá na agresivitě, se kterou do lidí rvou své umění, a dav se nechává strhnout k prvnímu, zatím malému circle pitu. Musím uznat, že jejich thrash se mi líbí a občas si taky podupnu nohou.

                Opouštím stadion a razím si to zpět k autu, abych si zde uložil vánoční nákup a dal si nějaké občerstvení, a tak vynechávám kapelu Battle Beast. Mnozí ji znají jako předkapelu, která se ukázala při květnovém koncertu Nightwish v Praze. Nemrzí mě to.

                Vracím se akorát na set God Seed, projekt dvojice muzikantů King ov Hell a Gaahla, ex členů Gorgoroth. God Seed datují své začátky do roku 2009, avšak debutovou desku s názvem „I Begin“ vydali nedávno. Tu z většiny přehráli i návštěvníkům WMORu. Vystoupení to bylo zajímavé. Sice se pódiová prezentace nenesla v duchu jejich vystoupení na Wackenu, které bylo vydáno i na DVD, ale i tak se pánové nemají za co stydět. Sice opět zlobil zvuk bicích, a zase ty činely. Vše se však v půlce setu ustálilo a show dostala ten správně špinavý zvuk. Gaahl si pochoduje po pódiu a zpívá jako by nic, vlastně mi přijde takový nepřítomný. Pro mě překvapení dne.

                Na scéně se připravují Rotting Christ z Řecka. Tato dosti známá sebranka funguje 25 let a stihla vydat deset řadových alb. Začínali s grindem, přes black metal se dostali ke kombinaci black metalu s gothic metalem a symfonikou. Přiznám se bez mučení, že pár dnů před tímto vystoupením jsem znal pouze jméno, a tak jsem si stihl poslechnout pouze novinku „Aealo“, ta mě okamžitě chytla. Přesouvám se tedy do prvních řad, abych si vychutnal vystoupení co možná nejvíce. Chyba lávky. Opět ty bicí. Nevím, co se dělo, asi erupce na Slunci nebo nad Zlínem lítali marťani, ale prostě ty bicí byly zase úplně na pytel nazvučené. Předtím jsem si říkal, že zvuk není na všech místech dobrý, ne všude je vše nastejno slyšitelné, ale když na pátou kapelu a na čtvrtém místě je ten samý problém, tak to nebude chyba místa poslechu, ale techniky. Z bicích nejvíce vnímám kopáky. Ostatní nástroje jsou však nazvučené dobře. Hrají se věci z „Aealo“, „Eon Aenaos“ či „Noctis Era“, starší fláky jako „The Forest of N’ga“i. Pro mě velice slušné vystoupení s plným nasazením všech zúčastněných, které lehce kazil zvuk.

                Dostavuje se hlad, a tak jdu obhlídnout, co nabízí stánky před halou. Klasika, všelijaké klobásy, langoše, bramborové lupínky, tortilly a různé masové směsky. Dávám si bramborák sypaný sýrem a pivko. No nic mi nebylo, ale cítil jsem se lépe. Mezitím na pódiu začínají hrát egyptologové Nile z USA. Z místa, odkud jsem je sledoval, úplně vzadu na tribuně, nemůžu hodnotit zvuk. Todd Ellis předváděl ukázkový headbang, a tak není divu, že se spousta posluchačů přidala. Také se opět objevuje mosh pit. Zařadili písně z novinkové desky „At the Gates of Sethu“,„The Gods Who Light Up the Sky at the Gate of Sethu“ či klipovou „Enduring the Eternal Molestation of Flame“. I když to není můj šálek kávy, docela jsem se bavil i přes ten hrozný zvuk, který jsem na svém místě slyšel. Po ukončení setu Nile jsem se přemístil opět do prvních řad s nadějí, že si zazpívám s Morbid Angel píseň „I Am Morbid“. To se nestalo. Morbid Angel u nás hráli loni hned dvakrát. Na Festivalu Brutal Assault, kde mě nezaujali, a nenapravili to ani na loňském ZMORu. Teda až na výše zmíněnou píseň. Zvuk měli dobrý už od prvního songu. Ke konci úplně výborný. Konečně! David Vincet zpíval dobře, i když někdy mu něco ulítlo. Za mnou se vytvořil celkem velký mosh pit. Bohužel, ani do třetice mě nenadchli. Nevím proč, ale postupem času mi to vše znělo tak nějak stejně a přestalo mě to bavit. Což nikterak neshazuje výkon kapely. Skandující dav nakonec potvrzuje, že to byla dobrá show.

                V programu se blíží čas vystoupení Cradle of Filth. Tato sebranka v čele s Dani Filthem a s hnacím motorem z České republiky Martinem „Marthusem“ Škaroupkou se u nás naposledy představila na festivalu Metalfest 2011 a upřímně, tenkrát se mi to ani trochu nelíbilo. Po tom, co letos vydali výbornou desku „The Manticore and Other Horrors“, jsem se na jejich vystoupení naopak těšil. A začalo to opravdu dobře. Dani nenahopsal na pódium jako v Plzni, ale normálně přišel. Stoupl si do sloupu světla a proudu umělého kouře a spustil svůj typický ječák, s mikrofonem skoro půl metru od úst. Všímám si, že ze scény zmizela Caroline, klávesy a doprovodné vokály, a delší dobu se nevracela. Dani něco gestikuluje směrem ke svému týmu po stranách. Vše šlape, jak má, a musím uznat, že se mi to i líbí. Sice jeho ječení mi časem začíná vadit z toho důvodu, že je to pořád na jedno brdo a nedokáži v tom identifikovat text. Čtvrtá píseň a Caroline stále chybí. Kluci si mezi sebou něco šuškají. Dani se párkrát nechá vyudit v kouři. Ječák už mu pomalu, ale jistě kolísá. Po skončení písně pronese: „Omlouváme se, ale dál to nejde. Konec vystoupení, mrzí nás to,“ a kapela odchází do zákulisí. Co to? Dav nechápe, po chvíli začne bučet a pískat. Vrací se Martin a vysvětluje důvody, proč koncert ukončili po necelé půl hodince. „Caroline má, v tuto chvíli, neznámé zdravotní problémy a bez ní  to dál nepůjde. Klávesy a její doprovodné vokály jsou pro hudbu Cradle of Filth velice důležité. Omlouváme se.“ Říká Marthus. Škoda. Ale zdraví člověk prostě neporučí.

                Najednou je tu časová mezera, ale moderátorka slibuje, že Kreator nastoupí o něco dříve oproti programu. Pódium zahalí bílá plachta a za ní se načne chystat scéna pro tyto matadory evropského thrash metalu. Kapela nastupuje o dvacet minut dříve oproti plánu. Na bílou plachtu se promítají, za hudebního doprovodu písně „Personal Jesus“ od Johnyho Cashe, obrázky obalů desek a fotek z koncertů, tak jak šly časově za sebou. Opona padá a nám se naskytne pohled na pódium laděné k poslední desce „Phantom Antichrist“. Plachty s motivem obalu desky, bicí na piedestalu, po stranách schody. Na stojanech pro mikrofony a bicí sestavě nějaké ty lebky. Plastiky koster se žhnoucíma očima z coveru alba se tyčí za Millem. S prvními tóny songu „Phantom Antichrist“ se rozjíždí pořádný mosh pit a v hale to vře. Zvuk je oproti všem předcházejícím kapelám skvělý hned od začátku. Set se skládá převážně z nového alba, ale i ze starých, osvědčených fláků, které pokaždé potěší nejednoho fanouška této party. Mosh pit se zvětšuje a nabírá na obrátkách. Mille si vyžaduje „wall of death“ a ten největší circle pit, který tato hala ještě nezažila. Má ho mít. Mé nutkání se toho také zúčastnit začíná sílit, a tak se proderu až k okraji kotle a chvíli si také zaběhám. Výhodou toho je, že jsem se tímto způsobem protančil do prvních řad. „Flag of Hate“, Tormentor a je konec. Kreator měli své vystoupení o deset minut delší, než sliboval program, a patřičně toho využili. Poděkovali za úžasnou atmosféru, která je na koncertech v České republice pravidlem. Rozhodí trsátka, paličky a Mille hodí i své propocené triko. Úžasný koncert. Kreator opět předvedli, že jsou jedničkami ve svém žánru, který umí živě skvěle podat a rozpohybovat jakýkoliv dav.

                Osazenstvo haly lehce prořídne a na pódiu se chystá poslední, desátý koncert dne. Dvacet minut před půlnocí je vše připraveno na vystoupení zástupce melodického metalu, kapely Sonata Arctica. Pódium je oproti Kreator chudší, ale možná to dělá ten prostor, který Sonata pro svůj set měla. Ten se skládal jak z nových písní z alba „Stones Grow Her Name“, těch zaznělo hned sedm, tak z osvědčených hitů jako „Fullmoon“ nebo „Don‘t Say a Word“. Ubíhalo to pěkně. Sice to nebyla taková divočina jako předešlé kapely, ale byl to balzám na uši, bez zbytečných proslovů a hrátek. Tonyho hlas byl v dobré formě a sám Tony v dobré náladě. Všichni členové Sonaty Arcticy byli v dobré náladě. Fanoučci zpívají společně s kapelou většinu refrénů a tleskají snad pořád. Někteří tančí či se jinak pohybově projevují. Po outru „Vodka“ kapela klasicky rozdá trsátka, paličky či ručníky. Před poklonou, kterou nám chtějí vyseknout, se všichni chytnou kolem ramen a Tony se zhoupne jak dítě, div si nehodí nohy za krk. Pokloní se, zamávají a odchází. Mně osobně se vystoupení velice líbilo. Troufnu si i říci, že z těch čtyř, které jsem od Sonaty zažil na vlastní uši, to bylo asi to nejlepší.

                A je konec. Je za námi další výborný ročník. Letos nebylo na zimním taková zima jako loni, čemuž do značné míry pomohla i okolní teplota, která se pohybovala okolo desíti nad nulou. Loni bylo pod nulou. Lidí bylo akorát a atmosféra byla úžasná, hlavně při setu Kreator. Občasné tlačenice v tunelech po stranách bych přehlédl, ale že to někdy bylo fakt maso. Co se týče hudebnímu výběru, možná by příště nevadila větší pestrost žánrů. Jinak není co vytknout. 

 

 

Setlist Sonata Arctica:
Only the Broken Hearts (Make You Beautiful)
Black Sheep
Alone In Heaven
Losing My Insanity
Broken
The Gun
The Day
I Have a Right
Paid in Full
Shitload of Money
Replica
FullMoon
Cinderblox
Don’t Say a Word

Setlist Cradle of Filth:
Tiffauges
Tragic Kingdom
Cthulhu Dawn
Funeral in Carpathia
Summer Dying Fast

!Fotky zapůjčeny z profilů kapel na The Metal Archives!

Diskuze k příspěvku

Pokračováním v procházení tohoto webu souhlasíte s používání cookies. více informací

Náš web (stejně jako téměř všechny ostatní) využívá k různým funkcím cookies. Díky nim děláme web lepší. Pokud máte ve svém prohlížeči cookies zapnuté a budete pokračovat v prohlížení Orbis Metallum, tak s tímto faktem souhlasíte.

Zavřít