Poslední březnová sobota byla ve Zlíně opět zasvěcena power metalu. Hlavním tahákem měla být německá formace Primal Fear, kterou doplňovali krajané Brainstorm a méně známí Palace, jež jsem si s prominutím odpustil. Na místo jsem dorazil pár minut před vystoupením Brainstorm, kvůli kterým jsem tuto sobotu trávil právě v Masters of Rock Café. I přesto, že se u nás jméno Brainstorm skloňuje jen zřídkakdy, kapela se stává v českých krajích rok od roku oblíbenější, což si neuvědomují jen samotní fanoušci, ale především také frontman kapely Andy B. Franck a jeho skvadra.
…
Borci přichází někdy mezi osmou a půl devátou, a to s otvírací skladbou Worlds Are Comin‘ Through, která pochází z jejich asi neúspěšnější fošny s nálepkou Liquid Monster (2005). 
Hned při prvních tónech je mi jasné, že zvuk šlape tak, jak má, a že se máme další desítky minut na co těšit. Pokračujeme songem Redemption In Your Eyes z následující desky Downburst, za níž se pak krychlovým sálem rozeznívá mocné etno-orientální intro k epické pecce Shiva’s Tears.
Jakoby si fanoušci uvědomovali sílu skladby a vraceli energii směrem k učinkujícím, kteří si koncert od začátku do konce evidentně užívali. Úsměvy na tvářích, podávání si rukou a naprostá uvolněnost spojená s bravurním výkonem vše jen potvrzovaly.
V setlistu se protočilo posledních pět alb, přičemž se očekávaně největšího úspěchu dostavilo BS hymnou All Those Words. Neméně kvalitní skladba Highs Without Lows pak uzavřela celé vystoupení. Těžko říct, zda by nešlo zvolit ještě o trošku zajímavější kousky, ale výběr působil pestře a šťavnatě – koneckonců odezvu měl velikou.
Představte si, že jsou dvě hodiny ráno, zpocený právě procitáte v hospodě a s pořádnou dávkou nicotnosti zjišťujete, že jste sami.. ..v tom se otevřou dveře, z nichž k vám svěžím krokem přichází pohledná slečna a postaví před vás vychlazený energiťák. Ano, přesně tak působí přímočará a úderná formace Brainstorm. Člověk nemusí být nikterak velkým příznivcem power metalového žánru, aby si všiml obrovského charismatu kapely (s Andym B. Franckem v čele) a dokázal ocenit její kvality. Jestliže ne, nevěřím, že je z naší planety!
 |
Setlist: 01. Worlds Are Comin‘ Through |
O to těžší pak měli nástup dnes již legendární Primal Fear, což se, troufám si říct, posléze potvrdilo. Časový harmonogram se téměř na minutu dodržoval, a tak po kratší pauze a přestavbě pódia nadešel čas na hlavní kapelu večera, Mattovy a Ralfovy Primal Fear. Ti začínali skladbou Strike, která se pro mne stala nakonec trefnou ironií.
Primal Fear
Nemohl jsem si pomoct, ale celý koncert jsem hledal větší rvavost a chuť hrát. Několikrát jsem si s prvními tóny následující skladby řekl: ,,Tak, teď už to přijde!“ Bohužel, nepřišlo. Nemůžu říct, že by zahráli tak špatně, že neměli dobrý zvuk či špatný obsah setlistu, ale něco mi tam pořád chybělo. Přítomnost samotného Ralfa Scheeperse a jeho uplých kalhot mi zkrátka nestačila. Neustále jsem měl potřebu z místa odcházet a na skok se zase s nadějí vracet. Ke konci jsem už toto zoufalé pochodování mezi kavárnou a dějištěm nevydržel a zbytek v poklidu dokokukal u obrazovky v předsálí. Mezi 13trackovým listem se objevily hity jako Seven Seals, Metal is Forever, Chainbreaker či novinka Bad Guys Wear Black.
Člověku se k Primal Fear nabízí kritická věta o tom, jak je dokázal mladší kvintet v podobě svižných Brainstorm onoho večera naprosto přebít, ale ona to zas taková pravda není – Brainstorm je totiž kapelou starší.
Představte si, že je jedna hodina ráno, společensky mírně znaven dopíjíte sedmé pivo a vrchní vám ke stolu automaticky nese další „dvanáctku“. I přesto, že je pivo pořád stejně dobré a nedopřáváte si ho zrovna denně, dopijete ho, ale moc si ho nevychutnáte… No, nic se nedá dělat, ale takto na mě působilo sobotní vystoupení kapely Primal Fear.
 |
Setlist: 01. Strike |
 |
 |
|
Brainstorm 9/10 |
Primal Fear 6/10 |