Dvacátého čtvrtého ledna se v brněnském klubu Brooklyn konalo již sedmé pokračování akce pojmenované Pagan Black Night, kterou jako vždycky pořádají Dark Seal. Ti se vytáhli se slušným tahákem, a to s rusko/českými pagan metalisty Welicoruss. Jak jsem již předpokládal, díky nim byla dosti slušná účast, a tak si nebylo nač stěžovat. Prostory klubu byly zaplněny a lidé uspokojeni v plné míře.
Do Brooklynu jsme přišli s větším zpožděním, ale žádná škoda to rozhodně nebyla. První vystupující kapela Fortis Natura můj sluch zprznila už na internetu a názor jsem si udělal dosti rychle, netoužil jsem uskupení s blonďatou zpěvačkou vidět.
Slyšel jsem jen doznívající poslední skladbu celého setu a tu jsem nevnímal, jelikož jsem se radši zdravil s lidmi a rozkoukával po klubu. V průběhu večera mi však bylo sděleno, že je dobře, že jsem přišel pozdě, protože to byl děs a bída, tudíž jsem byl rád, že toho byly moje sluchovody ušetřeny.
Druhá smečka Narchost, pohybující se v black/thrash kolejích, mě taktéž naprosto odrovnala, v negativním slova smyslu ovšem. To, co se linulo od pódia, mě spíš odpuzovalo, než přitahovalo směrem vpřed. Naprostý randál bez jediného dobrého nápadu, příšerný, jednotvárný vokál, prostě jen rachot se zničeným zvukem, bez špetky zajímavosti. Ne, kapela mě nezaujala ani svojí studiovou tvorbou. Doufal jsem, že na pódiu si povedou chlapi lépe, ale nedočkal jsem se, palec dolů a už nikdy více.
Naprosto zděšený jsem už očekával Dark Seal, kteří mi měli spravit mé chutě zničené tím, co jsem slyšel před pár minutami. Dark Seal jsem měl možnost vidět popáté a tato srdcovka mě neustále baví. Každý koncert, kterého jsem byl kdy součástí, mě nadchnul a na PBN se nic nezměnilo. Pravdou je, že koncertům na Melodce, hlavně tomu poslednímu, se to rovnat nemohlo. Je to především ozvučením klubu, které není zrovna to pravé ořechové. Mírně přehulený zvuk byl u všech skupin, na to jsme všichni ovšem v tomto prostoru zvyklí. I tak šlo o vydařený set, kde zazněly jak staré osvědčené kousky, tak i nové písně, na které si ovšem nemohu zvyknout. Doufám, že jakmile si album, hned jak vyjde, pustím, skladby se mi trošku dostanou pod kůži a budu je prožívat i na koncertech. Samozřejmě banda sklidila úspěch, fanoušci všechnu energii a zápal vraceli zpět. Sranda nastala při přidělování dárku k narozeninám zpěvákovi. Ještě bych rád zmínil fakt, že šla krásně slyšet basa, v některých pasážích se mi to velmi líbilo.
Poté ovšem přichází hlavní trhák večera, Welicoruss. Na ty přišla většina přítomných a musím uznat, že to bylo to nejlepší vystoupení v ranku pagan, jaké jsem za poslední dobu mohl spatřit. Kapela hrdě nastoupila na pódium, kožešiny, kožená zbroj, image jak má být. Skupina všechny přítomné okamžitě strhla na svou stranu, především vokalista je velice charismatický a umí si do vteřiny získat a podmanit dav. Z kapely šlo cítit i vidět obrovské nadšení z toho, co provádějí. Jedna pecka za druhou, zvuk byl na poměry klubu velice dobrý, i samply byly vyváženy s kytarami a bicími nástroji. Ruce létaly vzduchem, všichni přítomní hltali každý vypuštěný tón z nástrojů a já nechápal. Nečekal jsem až tak mistrovský výkon. Studiově jsem si na tuto smečku musel zvykat a zalíbila se mi až po nějaké té chvíli, ovšem koncertně to je ještě dvakrát tak dobré. Nejlepší vystoupení večera, a to bez rozmyslu.
Nadšený tím, co jsem právě zažil, jsem se nebyl posledním muzikantům…Amon Amarth tribute schopný věnovat. Viděl jsem je třikrát a leč je jejich vystupování fajn a na úrovni, mám k nim pár výhrad a neměl jsem potřebu skupinu sledovat, tak jsem jejich koncertní výstup spíše poslouchal zpovzdálí a za sebe mohu říct, že to byla jejich klasika, která v ničem nepřekvapí, neurazí, příjemně se poslouchá.
K Pagan Black Night samozřejmě nemůžu mít výhrady. Brooklyn jako vždycky, kapely – první dvě šlápnutí vedle, zbytek super, velmi uspokojivý počet lidí, příjemná atmosféra. Tak neváhejte a příště doražte znovu a vy, co tuto kvalitní akci neznáte, rozhodně se stavte. Už teď jsem zvědav na příští obsazení účinkujících.