Secrets of Separation - Suffering in Absurdity
3.7Celkové hodnocení

Secrets of Separation vypluli do vod domácí metalové scény na soutoku Vsetínské a Rožnovské Bečvy a jejich debutová bárka s názvem Suffering in Absurdity si vede více než obstojně!

 

 

Existenci kapely jsem zaznamenal díky kytaristovi Milanovi, jenž mimo SoS hraje v Under The Surface, kteří v roce 2013 vydali svou povedenou debutovku Resurrection, a jistou dobu jsem onu desku docela často protáčel přehrávačem, ale o těch to teď nebude! Byť značná stylová podobnost se u těchto valmezáckých skupin nedá přeslechnout. Obě hrají moderní pojetí melodického death metal coru, do kterého SoS míchají i něco z thrashe. A obě kapely nahrávaly u Wendela v Bomb Jack Studiu.

Album otevírá “značně folklórem” (já to tam prostě slyším) nasáklá Sub Specie Eternitatis, u níž bych si představil, že do určitého momentu může být z pera nějaké folkmetalové partičky, ale skladba se záhy transformuje do něčeho jako soundtrack k nějakému „napínavému“ hororu alá SAW, do kterého na závěr švihnem hrdelní zpěv. Zajímavá kombinace ale funguje. Druhá v pořadí Egoist je klasická metalcore nakládačka, kdy se střídá growl a scream s čistě zpívaným refrénem, na pozadí trhaných riffů a malinko elektroniky.

Ale nebojte, v případě SoS nejde o sladkej metalkór, byť taková Journey je v klidnějším, jednodušším tempu, kdy se do toho připlete na moment něco jako „emocore“. Ovšem jinak je deska melodická, ale tím agresivnějším způsobem, kdy to není ani klasický metalcore, ani melodeath, rovněž toho klasického střihu, je to novodobé pojetí melodeathu. Takže něco pro fanoušky Soilwork, In Flames v letech 2008 a později či Darkest Hour a domácích Proximity.

Deska je k dostání v digibooku v docela strohém podání. Což je škoda. Moje angličtina je spíše mizerná, a tak texty z poslechu jdou mimo mě a přečíst si je z alba nemůžu a ani strejda gůgl nepomohl. Jediný delší text na albu je poděkování a krátké poselství těm, kterým je deska určena. Ale jelikož pánové sháněli peníze na nahrání alba na stále oblíbenějším místě, tedy nějaký ten startovací web, a požadovali docela nízkou částku, tak se fyzické podobě alba nedivím. Hlavní je muzika a aby byla v kvalitním zvukovém provedení, a to se zde nachází v opravdu vysoké kvalitě, což je, myslím, u Wendela zaručeno. Soudě dle toho, co za kapely, co u něj nahrávají, jsem slyšel.

Zpět k hudbě samotné. Krom úvodní písně se na albu nachází i druhá čistě instrumentální skladba, a to Step Across the Treshold, což je potůček ambientu a elektroniky, značný to odklon od všeho ostatního, co deska nabízí, ale následující Raptures Among Us se díky tomu stává silným kusem. Troufám si říci, že i tím nejsilnějším. Byť si taktéž drží zaběhnutý postup ve střídání growlu a screamu, kontrastující s čistým vokálem na pozadí. Noo, ale velký potenciál má i závěrečná Stigma. Hrubý growl, koketující spíše s čistým deathovým řevem, dosti podbízivá kytara s dobrou melodikou a závan ambientu z ní dělají aspiranta na předposlední kus koncertního vystoupení!

Závěrem. Opět se ukázalo, že psaní recenzí není mou silnou disciplínou, ale je to prostě tím, že nerad hodnotím něco, co sám neumím. A pánové ze Secrets of Separtion to umí docela slušně, ba až výborně. Je znát, že to nejsou žádní vořežpruti, že na své nástroje hrát umí a umí napsat i dobrou muziku. A že ta bárka, jež vyplula v roce 2012 do vod domácího metalu, byla přebudována na bitevní křižník! Takže, pokud se najdou nadšenci do melodeathu a metalcoru v modernějším pojetí, myslím, že na Suffering in Absurdity si pošmáknete. A to nejen z pohodlí domova, ale i na koncertě, kterých mají SoS na tento rok již několik.

Diskuze k příspěvku