Placenta - XV Greatest Hits
3.3Celkové hodnocení

V nedávné recenzi jsem se zmínil, že od německého vydavatele Noizgate Records k nám dorazila dvě alba. Tím druhým, dnes recenzovaným, je kompilace toho nejlepšího, co za patnáct let své existence vydala kapela s prazvláštním (ale na metal nikoliv neobvyklým) názvem Placenta.

Za pořízení fotek recenzovaného alba opět děkuji nejvíc nejšikovnější fotografce Záhnědě (aka Rökkvarts), jejíž další tvorbu najdete na jejich facebookových stránkách :)

Pětičlenná kapela pochází z Berlína, a byť ne v původní sestavě, letos slaví patnáct let od svého oficiálního vzniku. Při této příležitosti 9. října 2015 vydává best of album nazvané XV Greatest Hits. V domácím Německu mají Placenta pevnou základnu fanoušků. Co se týká České republiky, prohnali se tudy ke konci listopadu roku 2014 a zaslechnout je mohli návštěvníci Odin Festu pořádaném v Aši a o den později na sokolovské akci nazvané Metal-Core-United. Svou šanci ukázat se v některé z kulturních metropolí země české tedy dosud kapela nedostala. V současnosti svůj styl tito němečtí hudebníci označují jako deathcore, ale poslechem nové desky se proženeme (až na rané alter-punkové začátky) celkovým vývojem žánrů – od roku 2007, kdy tato skupina flirtovala s death metalem s thrashovými prvky, až do modernějšího stylu, jenž prezentuje v současnosti. K tomu všemu můžeme očekávat dvojici dosud nevydaných skladeb. Za těch patnáct let v Placenta byla u porodu (nemohu si odpustit tohle spojení) dohromady pěti dlouhotrvajících studiových alb, jednoho dema, dvojice singlů a na vrch jednoho EP. Z toho všeho bylo vybráno patnáct kousků, které byly chronologicky nacpány do XV Greatest Hits, které mají dohromady stopáž 1:08:26 (připočteme-li k tomu i šestnáctou, trochu zvláštní, nahrávku, o které se zmíním v průběhu recenze).

Jako první obsahuje album skladbu nazvanou Evolution. Jedná se o její premiéru, jelikož do současnosti ji kapela nevydala na žádném ze svých minulých počinů. V několika desítkách počátečních vteřin se může zdát, že půjde o čistý thrash metal, avšak následně se vše změní právě v onen deathcore, kterým se Placenta prezentují v současnosti. Píseň je prokládána pasáží s poklidnějším čistým hlubokým zpěvem, který je charakteristický i například pro známější Rammstein.

Následuje dvojice kousků z alba Human Abyss, které vyšlo v roce 2007. První z nich nese stejný název jako deska, ze které pochází. Mimo právě onen vzpomínaný thrash death metal skladba Human Abyss zní v mnoha svých částech až grindcorově, hojně je zde užíván například pigsqueel a usypané bicí, vše je pak podkresleno řevem v pozadí. Jednoduše řečeno – nářez. Následuje Attention Please: Official Hate. V ní se sice nedočkáme častějšího prasečího kvičení, svou kompozicí však více přípomíná undergroundovku z garáže, což je v jedné z jejich částí podpořeno elektrickým dunivým samplem s čistým brnkáním na kytaru. Atmosféra skladby Attention Please: Official Hate plně vystihuje svůj název.

Písně s pořadovým číslem 4 až 6 jsou vyjmuty z třetí dlouhotrvající desky, která vyšla v roce 2009, pojmenované Fixed Action Pattern. První z nich, Fame By Name, je již více technická – riffy jsou zde kratší, nasekané, bicí pomalejší, o to více působí přesně. Dočkáme se i pasáže, v jejímž pozadí uslyšíme první náznaky čistého zpěvu (v tu chvíli se mi připomene například starší tvorba Fear Factory). Nebýt uvřeštěného vokálu a murmuru, vlastně bych si to s Fear Factory i spletl. Následuje Brutal: 5 on 1. Ta se nese v duchu předešlého alba Human Abyss. Tedy, kromě melodické části, která vám dá odpočinout od jinak hutně usypaného rytmu. Šestá skladba pojmenovaná The Shape Of Death To Come je, co se použitých vokálů a efektů týká, dosti podobná Fame By Name, navíc doplněná o prvky industriálnějšího ražení.Placenta - XV 4

Následuje dvojice nazvaná Trendcutter a Brute Willis, jež byla vybrána z EP Brutalis, které vyšlo v roce 2010. K Trendcutter byl zhotoven i videoklip, což evokuje pocit, že se jedná o tahouna, kterým se Placenta prezentuje, avšak mně osobně nepřipadá nijak výrazný, porovnám-li ho s předešlou tvorbou. Jedná se o brutální deathcore, jak již napovídá i samotný název desky, ze které pochází. Brute Willis, vzniklý nejspíš na základě zkomoleného jména herce Bruce Willise, se nese v podobném duchu jako Trendcutter. Ničím nevyniká a kapela zde sází zřejmě na jistotu, kterou do té doby obšťastňovala své příznivce.

Devátá a desátá píseň pochází z počinu nesoucího název Replace Your Face, který vyšel v roce 2011. Ve skladbě All Thing Runnable je znatelný posun od předešlé tvorby zejména v melodických pasážích osazených čistým zpěvem. Díky tomu dostává hudba Placenty nový rozměr, protože se již nejedná o zcela uřvanou sypačku – dalo by se říci, že je více “córovější”. Intro následující I Ain’t No Horse spočívající ve zvuku klusu koní opět přechází v agresivní riffy a vřeštění zpěváka, který je střídán čistým zpěvem v plynulejších úsecích. Díky tomu působí poněkud ufňukaně, na základě čehož původní tvrdé jádro fanoušků možná nad Placentou zlomí hůl. Na druhou stranu však jsou tím osloveni noví posluchači, na které byla dosavadní tvorba příliš tvrdá.

Ještě v témže roce vyšel singl Bella Fruit Verona, který je do kompilace toho nejlepšího taktéž zahrnut. Je znatelné, že kapela plynule přechází do onoho deathcoru, a dle mého se jedná o zásadní mezník ve vývoji tvorby. Bella Fruit Verona je energická a čistému zpěvu je zde dáno více prostoru, nežli tomu bylo v minulosti.

Dvanáctá skladba Sretan Put a po ní následující Tanzt a Schwarze Tauben steigen jsou oproti předešlým kouskům zpívány v rodném jazyce kapely – v němčině (až do roku 2013, kdy vyšlo album Missgunst und Neid, z něhož tato trojice pochází, totiž Placenta měla až na možné výjimky texty v angličtině). Zde se již jedná o melodický deathcore se striktně nasekaným rytmem. Zapomeňte na udergroundovou kompozici, kapela se zřejmě snaží hrát pro širší škálu obecenstva. Hudebníci jsou o třináct let starší, než když kapelu zakládali, a je to znát. Používají instrumentální kytarová sóla, a byť se občas snaží připomenout, že jejich kořeny prostupují do death a thrash metalu, tento hudební styl již není jejich stěžejní. Nastává čas nového zvuku a nového pojetí tvorby. Tedy, až na výjimku jménem Schwarze Tauben steigen, která má toho thrashe v sobě stále ještě dostatek, byť již se nejedná o onu garážovou kompozici, na níž jsem narazil u Human Abyss.

Pořadové číslo patnáct nese oficiálně poslední skladba jménem #Schön, opět zpívaná v němčině. Její zvuk je z počátku více rockový než metalový, což však postupem času přejde v charakteristický scream zpěváka, doplněný hlubším řevem – to vše však v pomalejším rytmu, s atmosférou nových obzorů a vizí.

Nad rámec oznámených (a na bookletu vyjmenovaných) patnáct písní album XV Greatest Hits obsahuje ještě svou šestnáctou část, která nenese žádný název (a ani v tagu se nedočkáme rozuzlení smyslu existence této nahrávky). Zřejmě půjde o nějaký inside joke, kdy po minutě ticha uslyšíme efektem modulovaný zpěv a kytaru. Pravděpodobně se jedná o zvukovou zkoušku ve studiu a běžný posluchač ji může v poklidu přeskočit. Fanoušek se o ní nejspíš dozví více v rámci možné zmíňky v některém z rozhovorů s hudebníky.

Placenta - XV 3

Kompilace toho nejlepšího, co Placenta za svých patnáct let vyplodila, je ve své fyzické podobě zabalena do fešného bílého bookletu, který obsahuje dvojici textů první a poslední (patnácté) skladby, a k tomu ještě plakát se současným obsazením (na fotografiích není zachycen, jelikož počasí v době jejich pořizování tomu nebylo příliš nakloněno). Již na začátku zmíněná první Evolution má v sobě dostatek toho brutálního tónu, který naváže na tvrdší začátky tvorby kapely, zatímco #Schön plně vystihuje zvuk, co tahle parta hraje v současnosti. Skladby jsou řazené chronologicky, takže i nezasvěcený posluchač dostane příležitost zhodnotit postupný vývoj tvorby německé pětice. Trochu mě zamrzelo, že na výběru chybí jakákoliv skladba z prvního alba Look So Far, které vyšlo v roce 2003, jako vůbec první prezentace kapely.

Kdybych byl idealistický hnidopich, snad bych navrhl, aby XV Greatest Hits vyšlo na dvojalbu, kdy první z nich by bylo tvořeno výběrem skladeb do roku 2011 (tedy první a tvrdší éry Placenty) a druhé pak již melodickým a měkčím deathcorem, jehož počátky bych datoval (soudě dle písní na recenzovaném albu) právě s příchodem studiového alba Replace Your Face, byť prostor mu byl zcela věnován až na zatím poslední desce Missgunst und Neid. Tímto rozdělením by však zřejmě zanikal smysl oněch patnácti nejlepších nahrávek v rámci patnáctého výročí založení kapely.

Samotné číselné hodnocení pro tuto recenzi výjimečně pominu, a to z důvodu, že se jedná o best of kompilaci, která zahrnuje dva oddělené (i když vzájemně provázané) žánry. Máte-li rádi undergroundovou smršť, nebojte se sáhnout po Human Abyss a Fixed Action Pattern – rozhodně vás nezklamou. Jste-li naopak příznivcem novějšího žánru nazvaného deathcore, určitě nebude špatná volba ani jeden z aktuálnějších počinů Placenty. Nutno zmínit, že oproti původním albům dostaly vybrané starší skladby na XV Greatest Hits díky výbornému remasteringu nový zvuk. Recenzovanou desku XV Greatest Hits můžete zakoupit například zde. Vychází již 9. října 2015!

Placenta - XV 21. Attention
2. Human abyss
3. Attention please: official hate
4. Fame by name
5. Brutal: 5 on 1
6. The shape of death to come
7. Trendcutter
8. Brute Willis
9. All things runnable
10. I ain’t no horse
11. Bella fruit Verona
12. Sretan put
13. Tanzt
14. Schwarze Tauben steigen
15. #Schön
16. (pseudobonus bez názvu)

Diskuze k příspěvku