Turné, na které kapela Citron vyráží tento týden, bude mít nečekaně smutný podtext.

V neděli 7. 4. 2013 totiž po dlouhé těžké nemoci zemřel, ve věku nedožitých 62 let, Stanislav Hranický, dlouholetý zpěvák skupiny. S hudbou začínal v roce 1968 v ostravské beatové kapele Majestic, kde zpíval společně s Marií Rottrovou a později i s Věrou Špinarovou. Právě s Majesticem nahrál v roce 1969 svůj první singl a hit Rok s Monikou.

V sedmdesátých letech pak Stanislav Hranický hostoval například ve skupině Ivo Pavlíka a před svým příchodem do Citronu se ještě v roce 1982 krátce objevil v kapele BBP po boku Radima Pařízka, Míly Benýška a Jiřího Krejčího.

V legendárním Citronu pak Stanislav Hranický strávil téměř třicet let a natočil s ním sedm singlů, jedno DVD a tři alba, z nichž toho nejslavnějšího Plni energie se prodalo přes půl miliónu nosičů. S Citronem zažil rovněž další úspěchy, jako například výhru druhého a třetího místa v anketě Zlatý Slavík v letech 1986 a 1987. V posledních letech se především jeho zásluhou kapela umisťovala ve stejné anketě vždy v první desítce. Za zmínku stojí i to, že Hranický během své hudební dráhy sdílel stejné pódium se světovými velikány žánru, jako jsou Scorpions, Judas Priest, Uriah Heep, Accept nebo Helloween.

Poslední studiovou deskou Citronu, kterou nazpíval, je album Bigbítový pánbů z roku 2010.


1727743-img-citron

 

Vyjádření členů kapely Citron:

S hlubokým zármutkem v našich srdcích oznamujeme všem fanouškům rockové hudby, že v neděli zemřel po dlouhé těžké nemoci náš nejlepší kamarád a zpěvák Standa Hranický. Se Standou jsme prožili nádherných třicet let a bude nám moc chybět! V našich vzpomínkách však zůstane navždy jako ten největší kamarád s pravým ocelovým srdcem. Stando, nikdy na Tebe nezapomeneme a věříme, že už teď v nebi válíš s Jindrou citroňácký bigbít. Vzpomínejte prosím na Standu s námi jako na legendu českého bigbítu. Děkujeme.

Radim, Vašek, Jarda a Jirka

 


 

O autorovi

Šéfredaktor

Z nesčíslných paprsků slunce prodralo se smaragdovým listovím vzpřímených bříz na pravém břehu vánkem zčesané vizovické lučiny, chvíli si pohrálo po zaprášené, stářím i bujarými večery rozpráskané stěně postaršího domu a vniklo pak nečistou okenicí, mezi vrásčitými listy květiny, jež před nedávnem zahájila svůj krutý zápas smrti, až k mé lóži a s vášnivou hrdostí tak probudilo má těžká víčka. Procitnuvši z nejhlubších snů vlažného rána těžkopádně usedám na přistavěné štokrle, nacházejíc se vprostřed chladně nevlídné mramorové lodžie, kde uvědomiv si, co touhou mou jest, oblékám šat a vydávám se na spletitou pivní cestu romantika.

Související příspěvky

Diskuze k příspěvku

Pokračováním v procházení tohoto webu souhlasíte s používání cookies. více informací

Náš web (stejně jako téměř všechny ostatní) využívá k různým funkcím cookies. Díky nim děláme web lepší. Pokud máte ve svém prohlížeči cookies zapnuté a budete pokračovat v prohlížení Orbis Metallum, tak s tímto faktem souhlasíte.

Zavřít