O Gabriele Gunčíkové, superfinalistce Superstar z roku 2011, která v soutěži zastupovala rockovou hudební scénu, jsme dlouho nic neslyšeli. Důvodem byla zjevná nespokojenost s českým showbyznysem, stejně jako se kroměřížská rodačka nedokázala najít v muzikálech, a rozhodla se tak odcestovat do USA, kde se pod dohledem zvučných producentů dostala o level výš a stala se novou členkou rockové kapely Trans-Siberian Orchestra, která se mimo obrovské americké tour objeví příští rok také na německém Wackenu!

Trans Siberian Orchestra je monstrózní rockový projekt, který má svou velkou oblibu především v USA. Působil zde například Russel Allen, kterého můžeme dobře znát z kooperace s Jørnem Landem či z progressive metalové kapely Symphony X.

Skupina TSO se tedy rozrostla o 21letou sympatickou zpěvačku, kterou se nám i přes její velkou vytíženost podařilo vyzpovídat.

882342_506353016066676_1708476060_o


 

Ahoj, Gábi. Nejprve gratulace k velkému úspěchu, jakým členství v Trans-Siberian Orchestra bezesporu je.

Ahoj, děkuji.

Odkud nám teď píšeš a co tě dnes ještě čeká?

Píšu vám teď ze slunné Kalifornie. Dnes už mě nečeká nic, po dvou koncertech teď sedím v tourbuse a odpočívám. Naší další destinací je Phoenix v Arizoně.

Jakým způsobem ses k TSO dostala? Slyšela jsi o nich někdy předtím?

E-mailem mě kontaktovali před třemi měsíci po zhlédnutí mých videí, která jsem natočila v Kalifornii. Pozvali mě na konkurz a líbilo se jim to natolik, že mě přijali do své velké rodiny jako novou zpěvačku. Musím se ale přiznat, že jsem je moc dobře neznala, protože je to skupina populární především ve Spojených státech.

A jak jsi vůbec dospěla k rozhodnutí zkusit studijní pobyt v Americe, neměla jsi obavy ze zcela neznámého prostředí?

Už od mala bylo mým snem působit na světových podiích a být součástí nějakého výjimečného projektu. Moje účast v Superstar i kariéra v Česku byly vlastně takovým mezistupínkem k tomu, čeho jsem dosáhla teď. Nasbírala jsem za ty tři roky úžasné zkušenosti a vědomosti, ale bylo na čase se posunout dál. Jinak bych totiž zůstala stát jen ve třetině svoji životní cesty. Takže moje rozhodnutí odjet bylo logické. Samozřejmě jsem měla obavy a strach, ale věděla jsem, že to chci, a tak jsem šla a věřila, že to dobře dopadne.

,,…práce v ČR pro mě byla příliš šablonovitá…”

Gabriela před několika lety se skladbou Love Hurts

Jaké jsou tvé první postřehy z USA? Je něco, co tě mile překvapilo a co bys naopak změnila?

Moje dojmy jsou zatím jen pozitivní. Ameriku jsem si zamilovala a stejně tak i americké obecenstvo. Jako nového člena kapely mě fanoušci TSO nesmírně podporují. Po koncertech za mnou chodí, gratulují mi a vítají ve Státech. Je to moc milé, takže zatím nemám co vytknout.

Spousta lidí má po příletu problémy s časovým pásmem a následnými nocemi/spánkem. Jak jsi na tom ty?

Patřím mezi lidi, co nemají problém se přizpůsobit, takže časové posuny zvládám v pohodě. Měla jsem i výhodu, že jsme měli před začátkem turné dva týdny zkoušek, tudíž jsem měla dost času se s přechodem vyrovnat.

Rozhodla ses opustit hudební průmysl v ČR. Jaké ponaučení a poznatky ti tato zkušenost přinesla? Není zde práce až příliš šablonovitá?

Především jsem objevila sama sebe a pochopila, že nikdo jiný nebude nikdy lépe vědět, kdo jsem, co chci a co hodlám dělat, než já samotná. A hlavně to za mě nikdo lépe neudělá.

Také mi došlo, že člověk na cestě ke svým snům sice může dělat kompromisy, ale nesmí se těmito kompromisy sám stát, musí pokračovat dál, protože jinak se tato cesta stane psychickým peklem.

Co se týče ČR, tak ano, pro mě jako rockovou zpěvačku a taky zpěvačku z pěvecké soutěže to bylo příliš šablonovité. Agentury se mě snažily prodávat zaběhlým způsobem, protože tvrdily, že je těžké mě prodat. Stavěly moji kariéru na filozofii “o kom se píše v bulváru, ten existuje”. Do jisté míry je to pravda, ale se mnou tento způsob dobře nefungoval, protože nejsem ten typ člověka, který se podobným věcem dokáže přizpůsobit. Chci lidi inspirovat tím, co dělám, a ne jim ukazovat svoje spodní prádlo a mluvit o hloupostech. Takže jsem se tomu lacinému “být vidět” vyhýbala, jak jen to šlo.

,,…cítím se doma v Kalifornii…”

Muzikály u nás hrají velký prim, zároveň jsou však považovány spíše za pracovní náplň muzikantů než za hodnotné umění. Co si o tom myslíš ty?

S muzikálem mám svou zkušenost. Pro mě osobně se nejednalo o nutnost spjatou s finančním ziskem, ale chtěla jsem si to jednoduše vyzkoušet. Odvedla jsem svoji práci zřejmě dobře, ale nenašla jsem se v tom. Bylo pro mě tedy zbytečné zabírat místo někomu, kdo o této hudební náplni snil. Jak to mají ostatní zpěváci, to nevím. Je asi rozdíl být mladá holka a vydělávat jen na sebe, nebo živit třeba čtyřčlennou rodinu – pak je pochopitelné, že to někteří dělají čistě pro peníze.

Máš už nějakou představu o tom, kde by ses chtěla usadit? Jsi typ člověka, který na svůj domov nedá dopustit, nebo si dokážeš představit svůj život v Americe? Můžeme tě ještě někdy na Kroměřížsku potkat?

Cítím se doma v Kalifornii, strávila jsem tam za poslední rok dost času a mám tam spoustu přátel, ale uvidíme, jak se budou věci vyvíjet. Vzhledem k tomu, že mám v České republice obrovské množství fanoušků, kterých si vážím, rodinu a přítele, které miluji, tak to vidím na velice časté přelety mezi kontinenty. Chtěla bych v budoucnu pracovat jak v mé rodné zemi, tak v Americe, takže na Kroměřížsku mě bude občas určitě možné vídat. :)

Přijde mi, že tě tvůj velký zápal a časové investice distancovaly od jiných věcí a dost možná ti nedávají tolik prostoru se uvolnit a zamyslet i nad jinými záležitosmi. Nemáš někdy chuť obléknout tepláky a vyjít se uvolnit do lesa? Nebo vytáhnout knížku, zajímat se třeba o hlubší témata, o vesmíru, vzniku života atd.?

Upřímně, trefa do černého! Musím se ale pochlubit, že mám něco o tomto tématu načteno a možná i díky tomu se mi povedlo dostat tam, kde teď jsem. :) Existují totiž určité zákonitosti myšlení, které člověka dostávají do konkrétních životních situací. Je sice pravda, že koncentrace na podobná témata mi během tour chybí, ale když narazím na někoho, kdo se o tyto věci zajímá stejně jako já, nepřetržitě diskutujeme.

,,…Ježíška letos podvedu se Santa Clausem…”

Častokrát jsi zmiňovala, že je pro tebe hudba vším, a právě díky ní nemáš čas na žádného partnera. Je tomu tak i dnes?

Už není. Mám úžasného přítele, který je mi nesmírnou oporou a život bez něj si už nedokážu představit. Opravdu je mou druhou polovinou a nesmírně si ho vážím. Stýská se mi, protože se mnou není v USA.

Tak třeba přes vánoční svátky. Už jsi napsala Ježíškovi? :))

Zatím ještě ne, ale brzy napíšu. I když nevím, jak se mu bude líbit, že ho letos podvedu se Santa Clausem :D :D

S kapelou tě čeká velká šňůra napříč USA, a dokonce také zastávka na německém Wackenu, který je pro desetitisíce fanoušků z celého světa největší metalovou mekkou, a snad žádná kapela zde koncertování neodmítá. Co to znamená pro tebe?

Je to pro mě splněný sen, o tom není pochyb. Miluju muziku a poznávání nových míst a teď to budu moct opět dokonale spojit. Wacken pro mě taky znamená to, že mě konečně uvidí i moje rodina, protože je to kousek od domoviny. Moc se na to těším!

Jezdíš na koncerty také v roli diváka? Na koho ses byla např. podívat?

Miluji koncerty, na nichž můžu být jako fanoušek. Například když mám s TSO volno, tak vždy, když je ve stejném městě nějaká kapela, zajdeme se na ni podívat. Naposledy to byli Judas Priest a Fleetwood Mac. Moc jsme si to užili.

Dokážeš vyjmenovat 10 oblíbených kapel?

Kiss, Iron Maiden, Whitesnake, Guns’n’Roses, Avenged Sevenfold, Alter Bridge, Linkin Park, Muse, Stone Sour a nejtvrdší kapelou, kterou poslouchám, je asi Slipknot. Jsem totiž fandou pěveckých linek. :)

,,…Wacken je pro mě splněný sen…”

Objev roku 2011 v anketě Český slavík

Objev roku 2011 v anketě Český slavík

Je vidět, že jsi spokojená a žiješ naplno. Máš ještě vůbec nějaký cíl či sen?

Samozřejmě, že mám. Můj život by jinak ztratil smysl. S přibývajícím věkem i zkušenostmi mi začíná záležet na mnohem hlubších věcech. Jsem si jistá, že je v budoucnu budu opět schopná realizovat, ale zatím si je nechám pro sebe.

Svou vášní a otevřenou láskou k tvrdší hudbě jsi dokázala rozčeřit stojaté vody konzervativního českého průmyslu a prosadit se. Také díky tomu máš mezi rockovými a metalovými fans spoustu příznivců. Je něco, co bys jim chtěla vzkázat?

Děkuji všem, co mě podporovali a věřili mi i v dobách, kdy to vypadalo, že se po mně slehla zem. Nesmírně si toho vážím. Doufám, že budu v budoucnu moci jít dobrým příkladem a dělat dobré jméno sobě, muzice i své zemi. Držte mi palce.


Rychlostřelba

gaguNoc nebo den?
Noc.

Léto nebo zima?
Léto.

Bílá nebo černá?
Černá.

Maso nebo sladkosti?
Sladkosti.

Sex nebo svíčky?
Sex a svíčky. :D

Komedie nebo horror?
Komedie.

Kniha nebo televize?
Kniha.

Kočka nebo pes?
Pes.

Kariéra nebo domácnost?
Ideální skloubit v budoucnu dohromady!

Peníze nebo sláva?
Nejlépe obojí, ale pouze jako prostředek k něčemu smysluplnějšímu – například jako pomoc potřebným lidem.



S kapelou Trans Siberian Orchestra

Host metalové kapely James D.S. na Winter Masters of Rock 2010 ve Zlíně

Superfinále Superstar 2011

 


S mistrem...

S mistrem…

O autorovi

Šéfredaktor

Z nesčíslných paprsků slunce prodralo se smaragdovým listovím vzpřímených bříz na pravém břehu vánkem zčesané vizovické lučiny, chvíli si pohrálo po zaprášené, stářím i bujarými večery rozpráskané stěně postaršího domu a vniklo pak nečistou okenicí, mezi vrásčitými listy květiny, jež před nedávnem zahájila svůj krutý zápas smrti, až k mé lóži a s vášnivou hrdostí tak probudilo má těžká víčka. Procitnuvši z nejhlubších snů vlažného rána těžkopádně usedám na přistavěné štokrle, nacházejíc se vprostřed chladně nevlídné mramorové lodžie, kde uvědomiv si, co touhou mou jest, oblékám šat a vydávám se na spletitou pivní cestu romantika.

Související příspěvky

Diskuze k příspěvku