Když se takřka před dvaceti lety formovala uherskohradišťská skupina Free Fall, asi jen těžko si mohli představit, že jejich budoucí zpěvačka právě slaví své třetí narozeniny. Tou se před několika týdny stala Andrea “Simba” Leová, dvaadvacetiletá zpěvačka s exotickým vzhledem. Zatímco je její matka Češka, otec pochází z Vietnamu. Sympatická Andrea se narodila ve Zlíně, kde dodnes žije, pracuje a nyní také ladí svou pěveckou formu na vystoupení s Free Fall, kteří si příští víkend zahrají před Tarjou Turunen.


Tak pojďme tedy od začátku: jak jsi se ke zpěvu dostala?

Začínala jsem v kytarovém kroužku, kde jsme také zpívali, a já zřejmě vynikala, tak mi vedoucí doporučila, ať zkusím ZUŠku. Do té doby jsem ani nevěděla, oč se jedná, ale ve třinácti už jsem právě zde studovala sólový zpěv. Poté jsem se čtyři roky při střední škole věnovala sborovému zpěvu, kde jsem zaujala post druhého altu, což je vlastně nejhlubší ženský hlas. Následně ale přišla výška a zpěv šel do háje. Vlastně jsem vůbec nezpívala, pominu-li nějaké svátky v Kunovicích. No, a pak už přišli Free Fall.

Znala jsi kapelu Free Fall ještě před výběrovým řízením?

Několikrát jsem o nich v souvislosti předkapely četla, protože se objevovali v Masters of Rock Café nebo v klubu Golem ve Zlíně, kam to mám kousek. Ovšem sama jsem na nich, tuším, nikdy nebyla.

  ,,…přítel na mě mluvil anglicky..
..myslel, že jsem tu na Erasmu…”

Jak jsi se vůbec dozvěděla o výběrovém řízení?

Free Fall zahájili konkurz, respektivě vytvořili událost na Facebooku, a mně nejprve napsal Michal Fabien z kapely Forrest Jump a poté i Slav z Morgue Son, s nimiž se znám, s tím, zda bych to nechtěla zkusit. Řekla jsem si, že už jsem dlouho nezpívala a že za zkoušku přece nic nedám, tak jsem to zkrátka zkusila.

A podařilo se. Jak takový konkurz vlastně vypadá?

Nejprve jsem klukům samozřejmě napsala a ti mi na oplátku poslali tři skladby s texty – pomalou, rychlou a skladbu v češtině. Ty jsem se měla do týdne naučit a s hotovou se pak zastavit na zkušebně a co nejlépe svůj výkon odprezentovat…
Přijela jsem, zazpívala jsem …a znělo to fakt strašně :D, protože jsem de facto tři roky nezpívala. Potom jsme si před zkušebnou pokecali. Sedli jsme si i co se fekálního humoru týče, takže už asi nebylo co řešit. :D Asi se tedy nedívali čistě jen na zpěv, ale také na to, jak působím jako člověk.

ff

Říkáš, že hned na začátku jsi odzpívala skladbu v angličtině i v češtině. Který jazyk ti při zpěvu vyhovuje více?

Určitě se mi zpívá lépe v angličtině, ale kluci teď z důvodu přiblížení se tuzemskému publiku začínají více preferovat české texty. Takže to vypadá, že i příští album bude v duchu toho posledního, tedy primárně v češtině. Třeba titulní skladba z novinky, píseň “Chytit proud”, mi jde ze všech nejméně, abych se přiznala. Jde o to, že můj a Sabčin (předchozí zpěvačka, pozn. red.) hlas jsou dost odlišné, protože já ho mám posazený hodně nízko. Proto se mi některé věci zpívají těžce, ale s tím už se nějak poperu. :)

Poslední deska Protínám vyšla koncem minulého roku, což není zas tak dávno, ale přesto: máte už nějaké nápady a náměty pro další album?

Možná že už nějaké malé nápady jsou, každopádně tento rok se dojede šňůra k poslední desce, asi tři čtyři koncerty, a začne se pracovat na novém videoklipu a příští rok by mohlo vyjít i nové CD, na jehož přebalu už snad bude i mé jméno. :)

 ,,…když se napiju, mám tendenci se svlékat…”

Už se ví, k jaké skladbě bude natočen videoklip, nebo vás výběr teprve čeká?

Ne, zatím jsme ještě před fází výběru, ale věřím, že ať už to bude jakákoliv skladba, fanoušci se budou mít na co těšit.

Ty by jsi si pro klip vybrala jakou věc? Nebo které skladby máš nejradši?

Asi Timepiece, což je vlastně jediná skladba v angličtině, která se objevila na novém albu. A taky Reality – to je zase titulní skladba z desky Garden of Depression z roku 2007. Obě dvě jsou hodně energické a zpívají se mi dobře.

Snažíš se dávat sama sobě zpětnou vazbu, co se poslechu tvého vlastního vokálu týče?

Určitě, protože pořád je hodně co zlepšovat. Techniku a podobně už jsem zapomněla, takže se do toho teprve pomalu vracím. Studiovou nahrávku ještě žádnou nemám, ale v rámci možností si nějaký ten záznam pustím.

Co se děje po koncertě? Dají si borci pivo a rozeberou své vysoupení, jak už to bývá zvykem? Přidáváš se k nim?

Po vystoupení máme většinou skvělou náladu. Všechny nás to baví a každou chvilku na pódiu si užíváme, takže tomu ani nemůže být jinak. Proto máš pravdu a zasloužené pivko si dopřejeme. Já teda kofolu, protože jsem skoro abstinent. Moc toho totiž nevydržím, a když si dám třeba dva tři panáky, v obličeji zčervenám, ve druhé fázi pak mluvím anglicky a v tom nejhorším případě mám tendenci se vyslékat. :D

Čímž jsi právě dala svým fanouškům dobrý manuál. :)

Jinak mezi hudebníky je po dlouhá léta hodně diskutabilní téma, které můžeme nazvat “ženská v kapele”. Nejedna skupina má s tímto složením špatné zkušenosti, za spoustou incidentů a neshod následovaly vyhazovy nebo dokonce rozpady kapel. Zamyslela ses nad tím někdy, co může stát za takovými problémy, a nebojíš se jich?

Ona spousta lidí žije v představě, že když je jedna ženská v kapele, tak že budou spolu všichni spát a koncerty kořenit bůhví jakými orgiemi. Já to ale beru tak, že klukům je z většiny přes třicet let (kromě kytaristy Marka, který je o rok mladší jak já) a dva z nich už mají rodinu a jeden se zrovna dnes žení, takže nic podobného asi opravdu nehrozí. Navíc mám přítele, s nímž jsem šťastná, takže v tomto ohledu nevidím žádný problém.

,,Tarja? Mám strach, ale těším se.”

Přítel zřejmě holduje podobné hudbě, neseznámili jste se na nějakém koncertě/festivalu, jak už to tak bývá?

Kupodivu my oba dva metalisti jsme se potkali ve Flipu (zlínský disco klub, pozn. red.). On byl hodně opilý a myslel si, že jsem zde na Erasmu, tedy na výměnném pobytu ze zahraničí, a začal na mě mluvit anglicky. :D No, a když jsme pak zjistili, že oba mluvíme česky a chodíme na stejnou fakultu, dali jsme se dohromady. :)

A co tvá rodina? Podporují tvé hudební vášně, sledují tě? Pokud vím, tak máš dva mladší sourozence. Pozuruješ na nich, že kráčí ve tvých šlépějích, baví je hudba?

Sestra hraje na kytaru a brácha…paří Dotu! :D Jinak ale ano, sestra má třeba blíž ke starší hudbě ala Led Zeppelin, Guns’n’Roses atd. a bratrovi přirostl k srdce třeba víc folk metal. Teď teda spíš soundtracková či anime hudba. Musím ale říct, že i když mi to nahlas asi nikdy neřeknou (řeknou mi spíš akorát, že jsem tlustá a mám velký zadek :D), tak myslím, že je docela těší, že se mi začalo dařit. Když jsme s Free Fall hráli letos ve Vizovicích na Masters of Rock, což byl můj čtvrtý koncert s kapelou, kde byly mimochodem celkem velké problémy se zvukem, oba dva stáli v první řadě. I otec má z toho radost, jen mě tedy varuje, ať neskončím jako Bartošová. :D Jinak si myslím, že jak on, tak i moje máti mě podporují. :)

Všiml jsem si také, že se tvá osoba často přirovnává k exotické krásce, lichotí ti to ještě?

Pořád mi to lichotí, protože mě dřív nikdo moc nechválil. Líbí se mi na tom taky to, že se právě tímto způsobem od většiny ostatních odlišuji, protože skutečně neznám moc kapel s vietnamskou nebo polovietnamskou metalovou zpěvačkou, minimálně ne z Česka. Takže i tímto způsobem to vnímám jako jakési plus.

01

Problémy se smíšeným původem tedy nemáš?

Co se teď týče období působení kolem Free Fall, tak ne. Kdybych to ale brala třeba z pracovního hlediska, tak dříve jsem měla praxi ve školce a tam s tím měli někteří rodiče problém, ale teď už je to v pohodě. A když už si to někdo vezme do pusy, tak si z toho dělám spíš srandu a snažím se to s nadhledem vrátit. Když si ale vzpomenu na dětství, tak ano – byla to taková šikana, protože děti hledají vždy nějakou záminku k tomu, aby se mohly někomu smát, a protože jsem napůl žlutá, tak to nemám moc jak zakrývat. Takže ano, byla jsem terčem posměchu. Dokonce si pamatuju, že když jsem začala psávat nějaké první texty, tak se tam nějaké tyto vzpomínky objevovaly. Na druhou stranu mi to ale v tomto směru zase hodně pomohlo.

Rozumím. Pojďme teď k příjemnějším věcem: máš nějaký hudební sen, cíl, metu, které bys chtěla dosáhnout, nebo necháváš vše na osudu?

Spíš to nechávám plynout a čekám na překvapení, co nového přijde. Třeba jestli se nám někdo ozve, že by chtěl s náma hrát, nebo jestli kluci něco vymyslí… Já se snažím dát do kupy alespoň nějaké spřátelené kapely. Každopádně největší zápich teď budou koncerty s Tarjou, protože ta byla pro mě vždy velkým pěveckým vzorem a my jí teď máme předskakovat. Nevím, jestli se s ní po vystoupení uvidím, ale doufám, že jo. Už se mi to vlastně jednou podařilo, když vystupovala v kongresovém centru ve Zlíně, kde jsem jí po závěrečných tónech předávala květiny. Určitě je ale pro mě možnost zahrát si před Tarjou velkou odměnou, protože to byla právě ona a Nightwish, kteří mě k metalu někdy ve dvanácti přivedli.

 ,,…pořád mám potřebu se zlepšovat…”

Pro Free Fall to bude asi taky velká událost, že?

Asi to bude opravdu jeden z těch nejdůležitějších koncertů, ale vím, že kapela už předskakovala třeba Lordům nebo letos i Within Temptation. V té současné sestavě to ale bude bezesporu největší koncert a musíme to brát také jako jistou možnost posunu do budoucna. Zřejmě tam bude totiž hodně lidí a doufáme tak, že si nás alespoň trochu zapamatují a zase si uděláme o něco větší jméno. :)

Působíš hodně uvolněným dojmem, takže tréma se ti asi vyhýbá, co?

Trémistka sice jsem, ale vždy, když se objevím na pódiu, tak to ze mě kupodivu rychle spadne. Nejhorší to ale bylo asi na Masters of Rock a v Uherském Hradišti, kde jsme měli opravdu hodně fanoušků. A teď ta Tarja! To bude asi ještě “horší”. Netuším sice, kolik tam bude lidí, ale radši to nechci ani vědět. :D Vím, že si to určitě užiju, ale trošku z toho mám strach – prostě moc lidí. :)

Patříš mezi hudebníky, kteří se radši pohybují v klubových prostorech, nebo ti vyhovuje vystupovat na otevřeném prostranství?

Asi mám radši festivaly. Ačkoliv je to ve výsledku vlastně jedno, mně osobně se lépe hraje venku, protože vím, že i ti návštěvníci, kteří nás neznají, mají tu možnost se zastavit a podívat se na nás, když třeba prochází kolem. Celkově je tam vždy větší návštěva, takže si myslím, že právě venku nás uvidí víc lidí než někde v klubu, kde vystoupí čtyři kapely. Navíc už se na koncerty do klubů tak moc nechodí.

Co naplňuje tvůj život mimo hudbu? Máš i nějaké jiné zájmy?

Nejvícě mě naplňují jakékoliv způsoby seberealizace. Pořád něco potřebuju dělat a zlepšovat se, protože mě nebaví dosáhnout jisté mety a jednoduše si říct “tak, a mám hotovo”. Takže se snažím jak v práci, tak i v osobním životě se sebou pořád něco dělat. Baví mě sport – třeba fitko, přestože už na něj nemám moc času. Občas běh, silový trénink a tak.

Takže na pustý ostrov by sis vzala mikrofon a činky s botami na běhání?

Když bych měla brát v potaz, že si to tam chci fakt užít, tak spíš vibrátor, lubrigační gel a anální kolík! :D :D Ne, teď vážně: zřejmě bych si vybrala nějakou nekonečnou knížku, hodně jídla, protože vskutku ráda jím a … no, stejně bych tam chtěla nějaký sex, tak bych si tam vzala určitě i muže. :)

Máš teď svým fanouškům co vzkázat?

Vzkázala bych jim, ať se nebojí chodit na koncerty do klubů, protože každé místo má svou atmosféru, a když se kapela na nějaký koncert těší a připravuje a nakonec tam přijdou čtyři platící, tak je to trochu demotivující. Takže když se kapela snaží hrát pro lidi a připravit jim nějaký ten zážitek, tak ať je to pro koho připravovat.
Určitě je teda poprosím, ať chodí na koncerty, ať si nás ti, co nás neznají, zkusí poslechnout a ať přijdou na Tarju – buďto do Třince, kde zahrajeme v sobotu 6. září, nebo do Pardubic, kde se objevíme o den později. :)

Rychlostřelba

Noc nebo den?
Noc.

Léto nebo zima?
Léto.

Bílá nebo černá?
Černá.

Maso nebo sladkosti?
Sladkosti.

Sex nebo svíčky?
Sex.

Komedie nebo horror?
Horror.

Kniha nebo televize?
Kniha.

Kočka nebo pes?
Ani jedno, zvířata jso nejlepší na talíři.

Kariéra nebo domácnost?
Kariéra.

Peníze nebo sláva?
Sláva.

O autorovi

Šéfredaktor

Z nesčíslných paprsků slunce prodralo se smaragdovým listovím vzpřímených bříz na pravém břehu vánkem zčesané vizovické lučiny, chvíli si pohrálo po zaprášené, stářím i bujarými večery rozpráskané stěně postaršího domu a vniklo pak nečistou okenicí, mezi vrásčitými listy květiny, jež před nedávnem zahájila svůj krutý zápas smrti, až k mé lóži a s vášnivou hrdostí tak probudilo má těžká víčka. Procitnuvši z nejhlubších snů vlažného rána těžkopádně usedám na přistavěné štokrle, nacházejíc se vprostřed chladně nevlídné mramorové lodžie, kde uvědomiv si, co touhou mou jest, oblékám šat a vydávám se na spletitou pivní cestu romantika.

Související příspěvky

Diskuze k příspěvku