Takže jde se na to, nebude to krátké, ale snad to trošku pobaví:
Počasí nám zrovna dvakrát nepřálo, ale ani mírný déšť nemohl zkazit mojí radost, že po dlouhé době jdu na pořádný koncert. Přijíždím kolem tři čtvrtě na pět na nádraží, kde mne hned najde Stribok, můj spolubojovník po celý dlouhý večer. Hlásí mi, že mu psal Sokol, že dostal od Goreho zprávu, že laivine bude mít hodinové zpoždění, což jsem vzal mírně nabroušeně, ještě jsem si zanadával na to, že nám začátek koncertu posunuli z 18:00 na 20:00.
Odcházíme přežít hodinovou čekačku do Hospody u Míka, kde si dáváme pivo, já potkávám starého známého, se kterým prohodím pár vět a pak už se jen se Stribokem bavíme o všem možném. Nápad, že v jukeboxu pustíme něco dobrýho je zhacen fotbalem ŠVAJCARSKO - ŠPANĚLSKO, Stribokovi jukebox sežral dvacku, což jsme opět kvitovali šťavnatým deštěm nadávek. Dáváme si druhé pivo, dopíjíme, platíme a jdeme na hlavas vyhlížet vzácnou návštěvu.
Stojíme tam jak jelita, pějeme Kaťušu (která slavila ten večer několikrát úspěch), prohodíme pár rýmů od Visáčů ze Známky punku a čekáme, kdy se objeví ta, kterou tam tak marně vyhlížíme. Najednou se objevuje slečna, která má kudrnaté vlasy a chvilku se dohadujeme jestli to je nebo není ona, přičemž má na sobě něco zcela jiného než podle plánu mít měla, ale nedá nám to a jdeme se zeptat.
Na mojí otázku: "Ahoj nejsi náhodou z OM?" se dostavuje pohled, který by dokázal zlomit srdce normálnímu člověku, ale já jako drsný metalista to ustojím stejně jako pohrdavou odpověď "NE!" Se Stribokem dostáváme záchvat smíchu a slečnu pomlouváme ještě dobrých dvacet minut. Po skoro hodinovém čekání voláme Sokolovi ať nám dá číslo na Goreho, dochází nám SMS ve které je napsáno vCard, což je informace rozhodně zajímavá, já se svou povahou nevydržím a volám Sokolovi kde ho žádám aby si to číslo přepsal na papírek a pak jej přepsal do SMS. Asi za 5 minut máme číslo na Goreho, bohužel telefon na nás pípá tónem obsazené linky, takže upouštím další kopec nadávek a vytvářím teorii že zase jednou si Mončičák s Mončičačkou užívají sexu po telefonu
Sedáme na jedničku a pomlouváme Geryona, protože to nás prostě baví. Na Melodku dorážíme někdy kolem sedmé, dáváme cigáro a poté vystupujeme po schodech. Tam je stríbok tázán: "Osumnáct bylo?" na což odpovídá trošku nejistě "No ano bylo" po další informaci, že tento dotaz je pouze formalitou nabírá Stribokova odpověď jistoty "Jasný", já vysmátý třiadvacátník glosuju, že jsem už dost starej.
Dáváme si věci do šatny, já ukládám své popelníky o hodnotách -5/-2,75 dioptrií a najednou vidím celý svět krásně rozmazaný.
Potěšující je, že na pódiu se už něco děje a někdo se tam snaží ozvučit, tato radost vydrží pouze do doby, než se dozvídáme, že to jsou Děti noci... Zapalujeme si Handelsgold no.2 a vyrážíme na misi, která má za účel najít ythrena.. Oslovujeme jednoho člověka, který nám s úsměvem sdělí, že on to opravdu není. Děti noci hrají, nic moc, prostě žádná sláva, co si budeme namlouvat, ke konci jdeme do předních řad těsně před pódium.
Nastupuje kapela s názvem Odraedir, což je opravdu mladá kapela... NAstupují tam dva kluci v maskáčích a přepásaných tunikách, což jsou kytarysti, dlouhovlasý blonďatý basák, který se po celou dobu koncertu skoro nehýbá, nejstylovější člověk kapely byl klávesista, který měl černý dlouhá kabát s kovovými doplňky, bubeníka jsem neviděl a zpěvák v triku kapely, kterou jsem nedokázal identifikovat s dlouhou černou kápí. Tito mladíci si odserou největší smůlu, kdy jim nejdříve kixne zesák na basu, který se podařilo opět nahodit, poté dvojšlapka na kopáku, takže si ji vypůjčují od Cruadalach. Profesionálně zvládají tento prostoj kytaristi, kteří hrají různé riffy, dokonce i Equilibrium Blut im Auge a i přes větší počet chyb toto čekání proměňují ve velice zábávný cirkus (v tom dobrém smyslu)
Přes poměrně časté chyby, kdy jim nesedí rytmika nebo se zapomene efekt atp. to kapele šlape vlasy lítají, lidé juchají a poprvé za večer si to užívá opravdu větší počet posluchačů, kapela dokonce vkládá do vystoupení i pyrotechnický efekt, což je zapálení pro mě neidentifikovatelné kapaliny, která hoří krásným zeleným ohněm, kdy neodolám a zapaluji si o tento malý táboráček cigaretu.Kapela končí, hasí oheň a my se Stribokem odcházíme nejprve na čerstvý vzduch, poté do hospody u Zlámané Hokejky kde pingl v trikotu rozhodčího chce občanky, takže já si užívám hodně studeného piva a Stribok smutně vyzunkne kofolu. Jdeme nahoru, potkáváme ythrena, seznamujeme se a začíná menší peklo v podobě Cruadalach.
Vysoký na krátko střižený zpěvák v kiltu bez trička má hlas jako pravý bojar, v některých pasážích ne nepodobný Tillu Lindenmannovi. Rozjiždí se i první kotel, bohužel jsme dost daleko a nejkratší cesta vede přes pár vyholených beden s trikem Thora Steinara. Tento nápad se stává špatným a tak obcházíme celý kotel velkým obloukem každopádně ve druhé části vystoupení se již do něj dostáváme a užíváme si šťouchanců, kopanců a všeho co k dobrému mosh pitu patří.. Kapele to šlape a zvukově je na tom za tento večer opravdu nejlepší nicméně poměrně brzo končí a s dozvukem posledního akordu poznávám, že člověk stojící vedle mě v kotli je ythren..
Celá masa z kotle se odebírá ven nadýchat se čerstvého vzduchu, navíc mají hrát Asgardi, které jak jsme s několik stran zaslechli, nikoho neberou, takže přežíváme velkou část jejich vystoupení venku před Melodkou na zídce místního Sokola. Se Stribokem opět nadáváme, opět na Sokola a Goreho, že nám tako překazili možnost se prezentovat jako gentlemani a já s tichou modlitbou doufám, že laivane dorazila po vlastní ose v pořádku. Protože se chceme dostat opět do kotle a vyfouknout dobrá místa jdeme nahoru, kde mě chytne ythren a ukazuje mi, že laivane dorazila, což je pro mne velikou úlevou, ještě prý s kamarádkou, kterou bez brílí bohužel nedokážu popsat
Asgardi na podiu docela řádí, zvuk nemají špatný a jde poznat, že toho za sebou mají hodně, takže jsou si jistí v kramflecích, bohužel obecenstvo je přijímá velice chladně a viděl jsem jen dvě vlasaté hlavy, které si to užívaly. Odposloucháme poslední jejich tři songy, přičemž poslední kus byl docela dobrý otázkou zůstává jestli byl dobrý kvůli kvalitě nebo kvůli zjištění že je poslední.
A nyní má nastoupit Arkona, takže hlediště se začne zaplňovat, a bohužel tady je největší mínus koncertu. to čekání bylo dlouhé, i kdyby bylo o polovinu kratší, tak by bylo sakra dlouhé. Krátíme si jej pokecem s ythrenem, s jedním kolegou religionistou, kdy zjišťujeme, že Brno je fakt malé
Arkoně se nedaří ozvučit takže se stále čeká, pak přichází monstrózní nášup a kotel se pořádně rozhýbe, lidi lítají jak dervišové a opravdu až na pár výjimek není nikdo kdo by si neužíval. Teplota v místnosti stoupá k opravdu nesnesitelnému bodu a ani naplno jedoucí klimačka nedokáže zachránit tohle peklo. Občasný závan studeného vzduchu do člověka pár nových sil přenese, ale toto ochlazení je opět v prachu po pár rychlejších pohybech. Muzikanti řežou do nástrojů, Masha ukazuje, jak dokáže zpívat pravá slovanská žena odkojená vodkou, lidé šílí, bohužel je znát únava z dlouhého večera a tak ruce bolí, šíje je těžká a v některých momentech doufám v konec. Ale endorfin v krvi mě opět nakopává a na výzvu "Are you ready for jump?!" Napolo šílený omamnou silou davu řvu jak magor a skáču jako klokan. Najednou konec, množství endorfinu, testosteronu a adrenalinu v krvi klesá a dostavuje se opravdu těžká únava.
Chvilku před jednou vycházíme z Melodky a zjišťujeme, že rozjezd nestihneme. Kupujeme si perlivou vodu a na Svoboďáku necháváme odpočinout nohám, protože stejně další jede až za hodinu, po a si dvaceti minutách se zvedáme docházíme na hlavas, kde opět nadáváme na Sokola, pomlouváme Geryona a čekáme kdy dojede 98. Nasedáme a po dalších patnácti minutách se loučíme. Docházím domů, pouštím na sebe sprchu, nastavuji teplotu vody na rozmezí 14-18 stupňů a poté uondaný jako kotě ulehám do pelechu...
Koncert se vydařil
Shrnutí:
+ Odraedirům za to jak dokázali zvládnout smůlu a jak dokázali nakopnout dav
+ Cruadalachům, kteří pokud budou pokračovat v tomto stylu mají šanci se vyšvihnout na opravdu skvělou českou kapelu
+ Arkoně, ale to je asi jasný, protože takto skvěle ovládnutý dav a tak velký proud energie se jen tak nevidí
- Organizátorům za časový posuny
- Zlomené hokejce, že neprodali Stribokovi pivo
- Goremu a Sokolovi za disinformaci
- Za hezké holky, které jsou zadáné
Kdo to dočetl až sem je magor, ale má u mě velké významné +
(toho religionistu kolegu) hovoril, ze tam pojde...
Tak jsme sedli na nějaký dálkáč (slovenský), samozřejmě za speciální cenu (že by noční přirážka? 
