Samhainfest 2010
Report by Prdovous
- Hakka Muggies - (Slo) - - Nothgard (Ger) - Dick o´Brass -
Vzhledem k nemalému počtu dojmů ze včerejšího večera jsem se rozhodl sepsat nějaký ten report. Dopředu upozorňuji, že to bude bez fotek, neb na to nebyl čas ani prostor, popřípadě nezájem
Začátek byl nahlášen na sedmou večerní a vzhledem k mé klasické nedochvilnosti a záměně času odjezdu tramvaje o dvě minuty jsem dorazil až ve čtvrt na osm, kdy už na podiu začínali hrát první Hakka Muggies se pořádnou dávkou keltského rocku...
Byl jsem již dopředu domluvený s Garionem, že se potkáme a jeho bílý klobouk coby poznávací znamení nezklamal. Po návštěvě výčepu jsme se zařadili někam pod podium a užívali si vystoupení Hakka Muggies. Nutno říct, že jsem si jej opravdu užíval, protože velkou část reperotáru tvořily nejrůznější předělávky irských, skotských a bretoňských lidovek jako třebas Son Ar Chistr v jejich podání jako "Den už končí", notoricky známou odhrovačku Drowsy Maggie, klasiku Twa Corbies, ale třebas i středověkou píseň Como Poden, kterou můžete znát v podání In Extremo. Zazněl i cover Bloody Sunday od skupiny Cruachan, za což jsem jim neskutečně vděčný. Sehraným keltům se vcelku snadno zdařilo pod podiem rozproudit pohodovou atmosféru, která nejednoho diváka vtáhla do kotle (mě nevyjímaje, ale na Son Ar Chistr se prostě nejde neudržet
). A nejen pogo vládlo prostoru pod podiem, ale čas od času se tu vyskytla i řada lidí držících se kolem ramen, tancující irský tanec (název neznám, ale určitě znáte, klasické vykopávání jedné nohy přes druhou do rytmu ). Co se nazvučení týče, rozhodně patřilo k těm lepším, které jsem měl tu čest doposud slyšet. Basa a bicí nebyly výjimečně přeboostěné, zato housle a píšťaly občas vazbily, ale i tak byly slyšet všechny nástroje a to včetně bodhránu (na který frontman kapely opravdu válel). Celtic rocková banda se rozloučila zhruba po půlhodině hraní (velmi, velmi hrubý odhad ) a na řadu přišla další skupina...
... a to Slovinci, kteří si říkají Brezno. Ještě před jejich nástupem jsem stihl navštívit merchandise koutek a pořídit CD Hakka Muggies "Feed the Fairies" a triko Cruadalach
Čtyři kila v čudu a plánovaná návštěva koncertu XIII. je rázem v nedohlednu Řízná směska metalu a slovanské lidové hudby mne z youtubu moc nezaujala, zato naživo byli opravdu výborní. Sic jsem neznal písně, užil jsem si je opravdu výtečně a ani klávesy namísto folkových nástrojů nepůsobily rušivě. Zpěvačka byla sympatická děva s krásným hlasem a ani zpěvák/basák nebyl pozadu. Nesmím zapomenout ani na mladou houslistku, která nevypadala na víc než osmnáct let a hrála skvěle (a také skvěle vypadala ) Skupina to dokázala pořádně rozjet a co nevidět byl vidět i kotel pod podiem, do kterého jsem se přidal, když vyjma své tvorby zahráli i song One More od Turisas, po kterém jsem poprvé ucítil své hlasivky. Poté jsem se stáhl zpět vzad a šetřil síly na další smečku. Kapela hrála dobrou půlhodinku a na opakované volání "Brezno" se vrátili a dali nášup v podobě jedné písně. Nazvučení všech nástrojů bylo opět skvělé, což ještě umocnilo zážitek. Nicméně klidně mohli mluvit i po slovinsku, myslím, že většina publika by jim bez problémů rozuměla. Angličtina jim nesluší a v jejich podání tahá za uši Po přídavku nezbylo než se rozloučit a udělat místo...
...nikomu jinému, než Cruadalach. S nimi jsem absolvoval i odpolední focení promo fotek na nové album, které se nahrává a mělo by vyjít někdy v únoru 2011! Banda byla naprosto v pohodě, koncert si všichni evidentně užívali, stejně jako všechny kapely, co již hrály a samozřejmě zazněly i jejich nejprofláklejší pecky jako Pramen Epony nebo Golden Times. V kotli to jen vřelo a byl jsem rád, že jsem si udržel první řadu, neb jsem nechtěl přijít k většímu úrazu Dále hráli písně jako Cernnunos, zlatooký král, hádám že i Confession a novou píseň Morrighan, kterou do té doby ještě nikdo neslyšel. Tedy "krom lidí, kteří byli na koncertu v Nitře, kde jim hořela aparatura" Občas do kotle skočil samotný frontman Radalf, když to tam zrovna zkomíralo (ono se tomu zkomírání ani moc říkat nedá, jen se kotlilo o něco málo méně ) a přilil novou krev do žil. Nebo tam skočil jen tak a užíval si v kotli mezi fans. Skupina se nakonec rozloučila svou nejprofláklejší písní - Zlatovláskou, kterou s Radalfem zpívala dobrá polovina publika, mě nevyjímaje Celý dojem mi nakonec mírně kazil zvuk, ve kterém se mi z první řady utápěly čisté vokály a nebyly slyšet tolik jako growl... Skupina odešla a já nutně potřeboval na čerstvý vzduch. S rukávy od piva a celý propocený jsem nějakým způsobem našel Gariona a podnikl s ním návštěvu bankomatu (nebo to bylo o předchozí pauze? ). Ne, já peníze opravdu nevybíral Potěšilo mě i nalezení Neruba a Deadkinga, které jsem konečně poznal i osobně (Deadking koukal trochu vyjeveně, když jsem k němu jen tak přišel a pozdravil ho ). Ale to už byl čas na další skupinu...
... kterou byli Nothgard. Na podium vběhla banda v kožešinách a při pohledu na ně jsem si říkal, že to asi bude stát za stejné ***** jako z youtubu. Stálo. Po technické složce hudby snad nebylo co vytknout, evidetně za to umí chlap(c)i vzít, kytary honili pěkně, nicméně kromě obligátního povzbuzování "hey! hey! hey!" byla skupina statická jak zákon káže a kytaristi i basák stáli většinu času na jednom a tom samém místě (a ne, nemůžou se vymlouvat na nedostatek prostoru, poněvadž devítičlenní Cruadalach vykazovali daleko více pohybu). Zvuk po většinu času zazdíval obě kytary, které jsem zaslechl asi ve dvou písních a to jen občas. Stejně tak dopadly i klávesy, které jsem kromě začátků písní neslyšel, protože je přeřvala basa a bicí. Ani žánrově mě skupina nechytla - směska symfoniky a "viking" metalu á la Equilibrium mě nudila, patřičnou atmosféru opravdu navodit nedokázali a nepomohly jim k tomu ani kostýmy. Ty vikingy jsem jim prostě nevěřil a ani ohlas u publika nebyl zdaleka takový jako u zbylých skupin. Občas se našla dobrá pasáž (hlavně když byla slyšet kytarová sóla, ta byla opravdu dobrá), ale pořád se mají co učit, hlavně co se atmosféry a podání hudby týče. Po zhruba čtyřiceti minutách (ten čas mi utíkal strašně pomalu, takže nedokážu přesně určit, jak dlouho hráli) se rozloučili (naštěstí bez přídavku) a na podium se dostavila poslední skupina večera...
...a to další celtic rocková smečka Dick o´Brass. Sice měkčeji než všichni předtím, ale zato po svém odehráli svůj set z irských, skotských a bretoňských lidovek, který dokázal rozproudit kotel do bodu varu a navodit pohodovou atmosféru. Zazněly třebas Tri Martolod (v jejich podání opravdu výborná, jen ta harfa mi tam trochu scházela), Son ar Chistr a řada dalších, od kterých si nepamatuji název, ale kdo posloucháte Asonanci nebo máte alespoň trochu přehled o téhle hudbě, tak byste melodie určitě poznali Nechyběl pořádný kotel, irské tancovačky ani trocha toho šíleného poga na největší odrhovačky. Sehranost kapely se potvrdila, když kytaristovi praskla na jeho akustice struna a musel ji měnit, tudíž Dikobrazové hráli dvě písně bez kytary a nutno říct, že dokázali udržet stále skvělou atmosféru. Pro mě spolu s Hakka Muggies nejlepší vystoupení Samhainfestu. Nemůžu říct, že by takoví Cruadalach nebo Brezno hráli špatně (ba naopak, hráli opravdu skvěle a naplno), ale na keltské lidovky v mém srdci nic nemá a mít nebude Rozloučit se chtěli právě písní Tri Martolod, kdy se skupina představila jmény, avšak odchod jí ještě nebyl dovolen a tak po skandování jejich jména vyčerpaní Dikobrazi zahráli ještě další dvě písně. Poté se s námi definitivně rozloučili a vyšťavené publikum se mohlo v klidu rozejít k baru a nebo domů.
A závěrem? Vyčerpaný, vyflusaný a polomrtvý jsem vyšel ven v jednu hodinu ranní a byl rád, že mě Garion hodil domů k tátovi autem Za velmi lidovou cenu 150 ká čé to pro mě bylo daleko víc, než jen hodně zábavy a skvělé hudby. Jediná skupina, bez které bych se s radostí obešel, byli Nothgard s jejich tuctovým viking metalem. Všechny ostatní učinkující jsem si bezezbytku užil. Cruadalach se navíc nechali slyšet, že by Samhainfest rádi uspořádali i v následujících letech. Kdyby tomu tak bylo, vůbec bych se nezlobil
Report by Prdovous
- Hakka Muggies - (Slo) - - Nothgard (Ger) - Dick o´Brass -
Vzhledem k nemalému počtu dojmů ze včerejšího večera jsem se rozhodl sepsat nějaký ten report. Dopředu upozorňuji, že to bude bez fotek, neb na to nebyl čas ani prostor, popřípadě nezájem
Začátek byl nahlášen na sedmou večerní a vzhledem k mé klasické nedochvilnosti a záměně času odjezdu tramvaje o dvě minuty jsem dorazil až ve čtvrt na osm, kdy už na podiu začínali hrát první Hakka Muggies se pořádnou dávkou keltského rocku...Byl jsem již dopředu domluvený s Garionem, že se potkáme a jeho bílý klobouk coby poznávací znamení nezklamal. Po návštěvě výčepu jsme se zařadili někam pod podium a užívali si vystoupení Hakka Muggies. Nutno říct, že jsem si jej opravdu užíval, protože velkou část reperotáru tvořily nejrůznější předělávky irských, skotských a bretoňských lidovek jako třebas Son Ar Chistr v jejich podání jako "Den už končí", notoricky známou odhrovačku Drowsy Maggie, klasiku Twa Corbies, ale třebas i středověkou píseň Como Poden, kterou můžete znát v podání In Extremo. Zazněl i cover Bloody Sunday od skupiny Cruachan, za což jsem jim neskutečně vděčný. Sehraným keltům se vcelku snadno zdařilo pod podiem rozproudit pohodovou atmosféru, která nejednoho diváka vtáhla do kotle (mě nevyjímaje, ale na Son Ar Chistr se prostě nejde neudržet
). A nejen pogo vládlo prostoru pod podiem, ale čas od času se tu vyskytla i řada lidí držících se kolem ramen, tancující irský tanec (název neznám, ale určitě znáte, klasické vykopávání jedné nohy přes druhou do rytmu ). Co se nazvučení týče, rozhodně patřilo k těm lepším, které jsem měl tu čest doposud slyšet. Basa a bicí nebyly výjimečně přeboostěné, zato housle a píšťaly občas vazbily, ale i tak byly slyšet všechny nástroje a to včetně bodhránu (na který frontman kapely opravdu válel). Celtic rocková banda se rozloučila zhruba po půlhodině hraní (velmi, velmi hrubý odhad ) a na řadu přišla další skupina...... a to Slovinci, kteří si říkají Brezno. Ještě před jejich nástupem jsem stihl navštívit merchandise koutek a pořídit CD Hakka Muggies "Feed the Fairies" a triko Cruadalach
Čtyři kila v čudu a plánovaná návštěva koncertu XIII. je rázem v nedohlednu Řízná směska metalu a slovanské lidové hudby mne z youtubu moc nezaujala, zato naživo byli opravdu výborní. Sic jsem neznal písně, užil jsem si je opravdu výtečně a ani klávesy namísto folkových nástrojů nepůsobily rušivě. Zpěvačka byla sympatická děva s krásným hlasem a ani zpěvák/basák nebyl pozadu. Nesmím zapomenout ani na mladou houslistku, která nevypadala na víc než osmnáct let a hrála skvěle (a také skvěle vypadala ) Skupina to dokázala pořádně rozjet a co nevidět byl vidět i kotel pod podiem, do kterého jsem se přidal, když vyjma své tvorby zahráli i song One More od Turisas, po kterém jsem poprvé ucítil své hlasivky. Poté jsem se stáhl zpět vzad a šetřil síly na další smečku. Kapela hrála dobrou půlhodinku a na opakované volání "Brezno" se vrátili a dali nášup v podobě jedné písně. Nazvučení všech nástrojů bylo opět skvělé, což ještě umocnilo zážitek. Nicméně klidně mohli mluvit i po slovinsku, myslím, že většina publika by jim bez problémů rozuměla. Angličtina jim nesluší a v jejich podání tahá za uši Po přídavku nezbylo než se rozloučit a udělat místo......nikomu jinému, než Cruadalach. S nimi jsem absolvoval i odpolední focení promo fotek na nové album, které se nahrává a mělo by vyjít někdy v únoru 2011! Banda byla naprosto v pohodě, koncert si všichni evidentně užívali, stejně jako všechny kapely, co již hrály a samozřejmě zazněly i jejich nejprofláklejší pecky jako Pramen Epony nebo Golden Times. V kotli to jen vřelo a byl jsem rád, že jsem si udržel první řadu, neb jsem nechtěl přijít k většímu úrazu
Dále hráli písně jako Cernnunos, zlatooký král, hádám že i Confession a novou píseň Morrighan, kterou do té doby ještě nikdo neslyšel. Tedy "krom lidí, kteří byli na koncertu v Nitře, kde jim hořela aparatura" Občas do kotle skočil samotný frontman Radalf, když to tam zrovna zkomíralo (ono se tomu zkomírání ani moc říkat nedá, jen se kotlilo o něco málo méně ) a přilil novou krev do žil. Nebo tam skočil jen tak a užíval si v kotli mezi fans. Skupina se nakonec rozloučila svou nejprofláklejší písní - Zlatovláskou, kterou s Radalfem zpívala dobrá polovina publika, mě nevyjímaje Celý dojem mi nakonec mírně kazil zvuk, ve kterém se mi z první řady utápěly čisté vokály a nebyly slyšet tolik jako growl... Skupina odešla a já nutně potřeboval na čerstvý vzduch. S rukávy od piva a celý propocený jsem nějakým způsobem našel Gariona a podnikl s ním návštěvu bankomatu (nebo to bylo o předchozí pauze? ). Ne, já peníze opravdu nevybíral Potěšilo mě i nalezení Neruba a Deadkinga, které jsem konečně poznal i osobně (Deadking koukal trochu vyjeveně, když jsem k němu jen tak přišel a pozdravil ho ). Ale to už byl čas na další skupinu...... kterou byli Nothgard. Na podium vběhla banda v kožešinách a při pohledu na ně jsem si říkal, že to asi bude stát za stejné ***** jako z youtubu. Stálo. Po technické složce hudby snad nebylo co vytknout, evidetně za to umí chlap(c)i vzít, kytary honili pěkně, nicméně kromě obligátního povzbuzování "hey! hey! hey!" byla skupina statická jak zákon káže a kytaristi i basák stáli většinu času na jednom a tom samém místě (a ne, nemůžou se vymlouvat na nedostatek prostoru, poněvadž devítičlenní Cruadalach vykazovali daleko více pohybu). Zvuk po většinu času zazdíval obě kytary, které jsem zaslechl asi ve dvou písních a to jen občas. Stejně tak dopadly i klávesy, které jsem kromě začátků písní neslyšel, protože je přeřvala basa a bicí. Ani žánrově mě skupina nechytla - směska symfoniky a "viking" metalu á la Equilibrium mě nudila, patřičnou atmosféru opravdu navodit nedokázali a nepomohly jim k tomu ani kostýmy. Ty vikingy jsem jim prostě nevěřil a ani ohlas u publika nebyl zdaleka takový jako u zbylých skupin. Občas se našla dobrá pasáž (hlavně když byla slyšet kytarová sóla, ta byla opravdu dobrá), ale pořád se mají co učit, hlavně co se atmosféry a podání hudby týče. Po zhruba čtyřiceti minutách (ten čas mi utíkal strašně pomalu, takže nedokážu přesně určit, jak dlouho hráli) se rozloučili (naštěstí bez přídavku) a na podium se dostavila poslední skupina večera...
...a to další celtic rocková smečka Dick o´Brass. Sice měkčeji než všichni předtím, ale zato po svém odehráli svůj set z irských, skotských a bretoňských lidovek, který dokázal rozproudit kotel do bodu varu a navodit pohodovou atmosféru. Zazněly třebas Tri Martolod (v jejich podání opravdu výborná, jen ta harfa mi tam trochu scházela), Son ar Chistr a řada dalších, od kterých si nepamatuji název, ale kdo posloucháte Asonanci nebo máte alespoň trochu přehled o téhle hudbě, tak byste melodie určitě poznali
Nechyběl pořádný kotel, irské tancovačky ani trocha toho šíleného poga na největší odrhovačky. Sehranost kapely se potvrdila, když kytaristovi praskla na jeho akustice struna a musel ji měnit, tudíž Dikobrazové hráli dvě písně bez kytary a nutno říct, že dokázali udržet stále skvělou atmosféru. Pro mě spolu s Hakka Muggies nejlepší vystoupení Samhainfestu. Nemůžu říct, že by takoví Cruadalach nebo Brezno hráli špatně (ba naopak, hráli opravdu skvěle a naplno), ale na keltské lidovky v mém srdci nic nemá a mít nebude Rozloučit se chtěli právě písní Tri Martolod, kdy se skupina představila jmény, avšak odchod jí ještě nebyl dovolen a tak po skandování jejich jména vyčerpaní Dikobrazi zahráli ještě další dvě písně. Poté se s námi definitivně rozloučili a vyšťavené publikum se mohlo v klidu rozejít k baru a nebo domů.A závěrem? Vyčerpaný, vyflusaný a polomrtvý jsem vyšel ven v jednu hodinu ranní a byl rád, že mě Garion hodil domů k tátovi autem
Za velmi lidovou cenu 150 ká čé to pro mě bylo daleko víc, než jen hodně zábavy a skvělé hudby. Jediná skupina, bez které bych se s radostí obešel, byli Nothgard s jejich tuctovým viking metalem. Všechny ostatní učinkující jsem si bezezbytku užil. Cruadalach se navíc nechali slyšet, že by Samhainfest rádi uspořádali i v následujících letech. Kdyby tomu tak bylo, vůbec bych se nezlobil 
). Z Brezna bych kromě houslistky ještě vyzdvihnul výkon hlavní pěvice a flétnistky v jednom. Mně osobně se líbila více než houslistka 