Dodatečně report z úterních GnR v Praze-Letňanech.
Přesun po D1 se nepřekvapivě zadrhnul na nepojízdném kamionu ve zúžení, parkovali jsme na Skalce po půl šesté a další hodinu zabral přesun výlukou omezeným metrem, takže předkapely nehodnotím (první zpěvačku jsme zcela minuli, ale ze zběžného poslechu to šlo zcela mimo můj hudební vkus, druhé Biffy Clyro jsme slyšeli zčásti při pohybu areálem - neurazili, nezaujali).
Už před pár lety jsem se zařekla, že na stadionové koncerty buď zaplatím Golden circle nebo to vynechám, protože koukání na "MTV" ze vzdálenosti 100 a více metrů mi nestojí za námahu a cestu. Takže tentokrát třítisícové lístky, protože GnR byli v mých 14 letech první rockovou kazetou (vzápětí teda následovanou tvrdšími záležitostmi) a mám pro ně dodnes slabost. Koncert v původní sestavě jsem na začátku puberty nestihla a pozdější GnR jako Axlova "onemanshow" po rozpadu původní sestavy mě nikdy nelákali, ale při ohlášení návratu Axl+Slash+Duff(+Dizzy) jsem měla jasno
.
Cca v 7h zaujímáme místo v levé části před pódiem, odhadem 20-25.řada, mazácky hned za skupinkou vzrůstem malých děvčat, což zajistilo výborný výhled na pódium, které bylo pro jistotu z obou stran doplněno obrovskými obrazovkami (což byla nutnost vzhledem k 50tisícové účasti, tribuny na bocích byly tak 200m daleko). První šok přišel hned na začátku, když Guns naběhli na plac na vteřinu přesně, tedy 19:15. Zvuk zpočátku nic moc, ale během 3-4 songů to zvukař vytáhl a musím říct, že minimálně v naší části byl zvuk po zbytek koncertu výborný, na open-air akci snad nejlepší, co jsem zažila (ale moc mega-akcí kromě festivalů za sebou nemám).
Setlist byl postavený jako průřez tvorbou (zas tolik alb nevydali, že
), s důrazem na Appetite a UYI (celý setlist tu:
http://www.setlist.fm/setlist/guns-n-ro ... 42c46.html), z posledního Chinese Demokracy 4 kousky, které působily trochu rozpačitě (lidi je očividně moc neznali, album už bylo "pohrobkem" zlaté éry). Celkem přes 30 songů, neuvěřitelné 3 hodiny a 10 minut, kromě klasických hitů potěšilo zařazení míň profláklých záležitostí jako Coma, Estranged, Used to love her a zejména Duffova vložka You can put your arms around a memory(intro) + Attitude (vždycky jsem žrala jejich punkové výlety a covery, na dalších koncertech nahrazovali Attitude punkovou New Rose, tu bych si taky dala!
).
Celkový dojem výborný (pokud se člověk nedívá na Axla, k tomu se čas zachoval hodně krutě a nadváha tomu fakt nepomáhá), hraje a zpívá jim to skvěle, naprostá většina věcí zněla stejně dobře jako na studiových nahrávkách. Ano, někde zaznělo, že Axl už úplně neudrží tempo pódiové prezentace, ale při tříhodinové akci a věku 55 let si myslím, že šlo o super výkon i po této stránce. A samozřejmě - je to veliké divadlo, teatrální gesta i přehnané kostýmy, ale ke GnR tohle patřilo vždycky a člověk jim ty blýskavé cetky rád odpustí, když vidí, jak jim to šlape.
Vítězem nad časem se každopádně stal Duff McKagan, který vypadá, hraje a zpívá snad líp než před čtvrt stoletím
Za svoje peníze jsme myslím dostali bohatou nadílku, koncert si řadím mezi ty maximálně povedené. I návrat byl bez chyby, dostali jsme se plynulou chůzí k metru a odjeli asi třetí soupravou. Snad jedinou pořadatelskou chybu vidím v malé kapacitě občerstvení a toiek, jinak super zahájení hudebního léta