Už pětačtyřicet let jsem obyvatel Hranic (na Moravě). Kdysi dávno v minulém století mě zasáhli Helloween, Metallica, Judas, pak přicházela samozřejmě i spousta dalších a tak se to nějak táhne až do dneška.
Postupem času jsem se z metalového "mainstreamu" propracoval do současného podivného stavu, kdy na jedné straně poslouchám všelijaké ty holčičí gothic/symphonic metálky a na druhé thrash, melodický death, "normální" death, doom, black a tak. Jít na Delain a za pár dnů na Obituary mi nedělá žádný problém. Jen to co se nachází mezi tím poslední dobou zas až tak moc nemusím. Vzhledem k tomu, že k extrémnějším metalovým formám jsem se propracoval až po čtyřicítce, jsem v této oblasti stále nadšeným hledačem.
Mám ještě jednu úchylku, naprosto obdivuju holky v metalu, mám hluboký vztah k vokalistkám a ještě hlubší k instrumentalistkám. Čili na sobě tričko Nervosa (Arkona, Epica, Draconian, Avatarium) a v kapse peněženka Arch Enemy, to jsem já v letošní verzi.
(i když je pravda, že jsem pár koncertů letos zvládl i v tričku Asphyx či Nahum, takže zas až tak důsledný nejsem).Vedle metalu mám ještě jednoho, zhruba stejně velkého koně a tím je technická historie, zvláště její parní část. Ale když jsem se nad tím kdysi zamýšlel, tak je to prašť jak uhoď, parní lokomotiva je taky pořádná porce těžkého kovu.
PS: Smajlíci jsou tu fakt dobří
ono to rozširovanie obzorov dosť vypovedá aj o otvorenosti mysle, čo sa bohužiaľ o moc veľa ľuďoch v strednom veku povedať nedá. Na OM sme ale mali (až na pár výnimiek) v tomto ohľade celkom šťastie 
je fajn mať tu závan čerstvého vetra.
