Tak už včera večer jsem zalovil v temných vodách a vytáhnul z hlubin Epicloud. Bez váhání jsem ho vpustil do uší a dnes ráno jsem opakoval a stále opakuji. A po dlouhé době mám opět z Devina ten starý pocit, že mám před sebou geniální dílko, který dokážu uchopit a pochopit. Slyším v tom návrat o takových 5 a více let. Slyším postupy z Accelerated Evolution, Synchestry a Ziltoida. I klidné pasáže Ocean Machine. Teď jsem vyjmenoval desky, které mám naposlouchané do poslední noty, ale jsem opravdu 100% přesvědčen, že si tam každý z vás najde ty věci, který z Devinovy tvorby miluje. (Dokonce si myslím, že pokud znáte spíš poslední 4 desky DTP, že řeknete, že je to přístupné jako Addicted, tvrdé jako Deconstruction a klidné jako Ki.)
Je to skvěle namíchané album a hlavně: JE PŘÍSTUPNÉ. U mě tady odpadla ta počáteční nultá fáze, tedy zavržení, a přišlo hned nadšení a objevování. Už po třetím a čtvrtém poslechu mám pocit, že ty songy znám, až se bojím, že se mi deska brzo oposlouchá. Zatím jsem velmi nadšen a na albu neslyším žádnou slabinu. Včetně úvodního skvělého intra
Tak přátelé, na co čekáte?