Styly: Black Metaly
Původy: ta Francie
Texti: Mysticizmus, Filozofie, Individualismus
Sestava:
W.D. Feld - Drums, Keyboards, Electronics
Vindsval - Vocals, Guitars
GhÖst - Bass
Úvod:
Jistě každý zdá takový ten pocit, kdy se v hudbě konečně najde (a že to trvalo). Když sice slyšel už XY black metalových kapel, ale stále si říká, že styl sice sedí, ale stále nenašel něco, co se stane hudebním vrcholem toho, co kdy slyšel... Přesně takovéto pocity mám z mého pohledu nejlepší black metalové kapely součastnosti - BLUT AUS NORD (Burzum, je sice větší legenda, o tom žádná, ale to, co se kutí teď, tak od toho dávám ruce pryččč). Ne vždy se musí v tomto hudebním stylu jednat záplavu satanů. Z toho dneska lidi odvaření nejsou.
Matematicky vypočítaná, na první pohled disharmonická hudba, které se ve vaší hlavně spojí v konstalaci dokonalosti. Tak nějak by se dala definovat jejich hudební tvorba. Cesta do hlubin vašeho podvědomí. Smrt a znovuzrození. Vesmír. Blut Aus Nord.
Pre-Blut Aus Nord:
Kapela vznikla v roce 1993, jako původně sólový projekt Vindsval, hudebního géniuse, který mimo jiné svůj talent uplatňuje jak v black metalových projektech ( Karras, Monolithe, ex-Children of Mäani, ex-The Eye, ex-Vlad), tak i v nemetalových, o kterých však nemáme většinou ani ponětí. V té době se jeho dílo jmenovalo Vlad. Pod tímto názvem vznikla dvě dema, srovnatelné s prvotní tvorbou Blut Aus Nord a Burzum. Jmenovitě pak "In the Mist" a "Yggdrasil".
Vývoj Blut Aus Nord:
V roce 1994 pak svůj projekt přejmoval na Blut Aus Nord a přibral k sobě další hudebníky (W.D. Feld). První mistrovské dílo na sebe nedalo dlouho čekat a v roce 1995 vznikla "Ultima Thulée". Poněkud syrovější nahrávka, lehce odlišná od předchozí tvorby. Další alba na sebe následovala. Hned rok po té spatřil vesmír "Memoria Vetusta I: Fathers of the Icy Age". Následovala menší pauza, až do roku 2001. Čekání se však vyplatilo, jelikož "The Mystical Beast of Rebellion" řadím mezi moje nej alba od Blut Aus Nord. Album bylo v roce (tuším) 2010 remasterováno a byly přidány 3 další skladby. "The Work Which Transforms God" z roku 2003, je další nahrávkou v pořadí. Po té se na obzor vyhouplo splitko s francouszkými "Reverence" a EPčko. 2006 a.y.p.s vznikla brutální nahrávka MoRT. O tomto se vede hodně debat. Někdo ho považuje za propadák, jiný v něm vidí vrchol tvorby. Do tohoto alba se musíte prostě dostat. Rozhodně to nebude záležitost 5 nebo 10 poslechů, času to chce víc. Legendární "Odinist" je, co se MoRT týče, zase něco jiného. Že by dotek samotného Univerza? To je už na každém. Po dalším splitku s "Bloodline, Reverence a Karrras (zde existuje pouze jeden song, víc toho pod tímto projektem vydáno nebylo)" je v pořadí "Memoria Vetusta II: Dialogue with the Stars", které považuji za jedno z mých nejoblíbenějších alb vůbec. "What Once Was... Liber I" je vrchol zla, které Blut Aus Nord vytvořili. Násilná deska s dvěma stopami. Světlo a tma.
"777":
Poslední část diskografie zahrnuje trilogii 777. Jmenovitě pak "777 - Sect(s)", "777 - The Desanctification" a ještě nevydané "777- Cosmosophy". Zde je vidět krásný příklad toho (používá se to i na dalších albech), že názvy songů jsou zbytečné. Stačí prostě "Epitome". Trilogii je bez debat do sebe provázaná, takže to, co začíná na "Sektách" a najednou se utne, to můžeme pozorovat na "Desenktifikaci". Ta opět končí takovým stylem, že se skoro můžeme bát, jaké psycho nás čeká na dalším albu. Se "777" je dobré experimentovat, doporučuji si je pustit pozpátku, čili od "Epitome XIII" po "Epitome I". Když zachováme původní postup "1 až 13", tak můžeme vidět, že skladby na sebe logicky navazují (zrození, smrt, nová naděje, propad do temnoty atd.). Opačně je to zase o něčem jinym. Pro plný požitek tedy doporučuji zachovat původní sled. Na album "777 - Cosmosophy" čekám jako na nejlepší album roku 2012, tak snad mě nezklamou. Ale tak, jsou to přeci jenom BLVT AVS NORD, takže to snad ani nejde ...
Diskografie:
Ultima Thulée (Full-length 1995)
Memoria Vetusta I: Fathers of the Icy Age (Full-length 1996)
The Mystical Beast of Rebellion (Full-length 2001)
The Work Which Transforms God (Full-length 2003)
Decorporation... (Split 2004)
Thematic Emanation of Archetypal Multiplicity (EP 2005)
MoRT (Full-length 2006)
Odinist - The Destruction of Reason by Illumination (Full-length 2007)
Dissociated Human Junction (Split 2007)
Memoria Vetusta II: Dialogue with the Stars (Full-length 2009)
What Once Was... Liber I (EP 2010)
777 - Sect(s) (Full-length 2011)
777 - The Desanctification (Full-length 2011)
777 - Cosmosophy (Full-length 2012)
What Once Was... Liber III (EP 2013)
Debemur MoRTi (EP 2014)
Triunity (Split 2014)
Memoria Vetusta III: Saturnian Poetry (Full-length 2014)
The Candlelight Years Vol. 1 (Boxed set 2015)
Codex Obscura Nomina (Split 2016)
Deus Salutis Meæ (Full-length 2017)
Hallucinogen (Full-length 2019)
Ukázky:
Fathers of the Icy Age
Odinist
to je peklo 
Liber III pro mě nepřinesl nic nového, prostě jen chaotická sypačka prokládaná troškou ambientu. Tohle bylo k nalezení už na mnoha předchozích albech. Debemur Morti také příliš neoslnilo. Oproti tomu Cosmosophy bylo velmi příjemné, nápadité a rozmanité album. Mým osobním favoritem z diskografie (neslyšel jsem úplně vše) je The Work Which Transforms God, neopakovatelný, temný, šílený a zároveň geniální kus umění. 
