od Kain » 13. březen 2018, 11:25
nejlepší deska Judasů od Painkillera a podle mě nejlepší ryzí hevík za posledních x let. Musím říct, že jsem až ohromený tím, jak mě JP dostali. Nikdy jsem nebyl jejich skalní fanoušek, samozřejmě je uznávám a respektuju, ale vždycky mi byli bližší Maiden. Nicméně novinka je naprosto luxusní jak kompozičně (nedohledal jsem, v jakých skladbách je konkrétně přínos Richieho Faulknera, ale nejspíš je i jeho zásluhou, že Judas zas zní svěže), tak zvukem a navrch Halford pěje jak už dlouho ne. Pryč je utahaný a rozevlátý Nostradamus nebo dýchavičné Redeemer of Souls, tohle je deska jako řemen. Prakticky na ní není slabé místo. Někomu chybí hitovky (viz příspěvek Alice níže, ale četl jsem to také jinde), ale co jsou proboha první 4 songy? Jedna skvělá věc a koncertní jistota za druhou. Já právě oceňuji, že celé album působí hodně sevřeným dojmem a kvalitativně nekolísá.
Absolutně by mě nenapadlo, že Priest na úplný závěr kariéry nahrají takovou pecku. Jakkoliv hudebně už jsem trochu jinde, na heavy metalu jsem začínal a Firepower je jeho ryzí esence a důkaz toho, že staří pardálové pořád dávají žánrové omladině typu Sabaton naprosto v pohodě na prdel
„Můj strýc se nikdy neoženil. Když se ho někdo zeptal na ženské, tak vždycky řekl: Žádná ženská ti to neudělá jako losos. Nevím, ale podle mě kecal.“ © finská sauna, léto 2011
„Osobně si myslím, že současné kapely hrají tisíckrát líp než Iron Maiden.“ © Honza Toužimský, červen 2009
Iron Maiden live: 2003 (Zlín), 2007 (Ostrava), 2008 (Praha), 2010 (Budapešť), 2011 (Mnichov), 2013 (Berlín), 2014 (Brno), 2018 (Praha)