Recenze týkající se metalových alb.
Na nové album Finntroll jsem se jako skalní fanda těšil asi jako babka na důchod. Od první zprávy, že se tahle šestice skřetů zavřela do studia, jsem počítal každý den do vypuštění konečného výsledku jejich práce. S první skladbou ale přišlo těžké zklamání. To však neznamená, že by celá deska měla být zklamáním, ba právě naopak. Číst dále »
Liveevil vydali své třetí studiové album. To nese název “3 Altering” a jak název napovídá, jde o třetí desku v diskografii kapely. Číst dále »
Jakým překvapením se pro mě měl stát debut původně karlovarské smečky (nyní pevně zakotvené v Praze), to jsem do prvního poslechu CD Sanatorium netušil. Číst dále »
Vsetínští Abstract Essence patří k těm domácím kapelám, které tvoří již tradiční náplň lineupů nejrůznějších koncertů a festivalů od Aše po Jablunkov a dost určitě je to zčásti i touto neúnavnou koncertní aktivitou, že si za ty roky, co to spolu táhnou, vybudovali nejen relativně početnou základnu fanoušků, ale i pověst kapely, na kterou je minimálně v rámci české scény spoleh. Jelikož však recenze hodnotí výhradně studiovou podobu hudební tvorby, je otázkou, jestli neodhalí případné slabiny, které lze na živo vyvážit nebo zamaskovat. Na to je ovšem zapotřebí nějaký ten pokusný subjekt, a tím nebude nic jiného, než deska s pořadovým číslem 3 a jménem Manifest.
Komu není česká metalová scéna úplně proti srsti, ten se už se jménem Panychida určitě setkal. Vydání zatím poslední řadovky Měsíc, les, bílý sníh ~ Moon, Forest, Blinding Snow s sebou přineslo vlnu uznání jak ze strany hudebních novinářů, tak od obeznámených posluchačů, a když hlavní poprask okolo alba utichl, mnozí si určitě položili otázku, jak západočeská smečka pohanů na svůj úspěšný počin naváže. Částečnou odpovědí je EP Woodland Journey, které vyšlo na den přesně deset měsíců od svého řadového předchůdce… Číst dále »
Nightwish byla jednou z prvních skupin, kterou jsem viděl naživo (1997, Norsko) a od té doby patří mezi mé nej kapely. Za těch 14 let se toho od alba Angel Fall First po Imaginaerum stalo opravdu mnoho, ovšem to nejhorší, co mě zasáhlo, bylo uvědomění, že NW vybočuje z řad obyčejných kapel a chťa nechťa se stává jakýmsi fenoménem, do kterého je velmi snadné střílet či se pomočovat štěstím v první lajně nadupaného koncertu. Číst dále »
odebírat články