Rok se sešel s rokem a v Praze se konal další ročník podzimního festivalu Metalgate Season Enclosure. Tentokrát návštěvníci zavítali do klubu Matrix na Žižkově a volba to byla správná. Důvodem byla celkem nízká návštěvnost, resp. já osobně jsem čekala více lidí. Atmosféře to ovšem v žádném případě neuškodilo.
Celý festival startoval už v časném odpoledni 1. října. Pouštět se začalo kolem třetí hodiny. Novinkou byla také možnost lehkého občerstvení, které bylo na tento den připraveno, ve formě nakládaného hermelínu či párků.
Narozdíl od minulého roku se změnilo nejen místo konání, ale také se změnili interpreti. Jediná kapela, která nebyla tuzemská v pravém slova smyslu, byli slovenští Dementor. Dalším poznávacím znamením kapel byla produkční společnost – Metalgate.
Jako první se slova ujali Sun.Has.Cancer. Tato banda pochází z Rokycan a odstartovala sobotní koncert elektronickým metalem. Slyšet jsme mohli hlavně skladby z prvního a rovněž zatím posledního studiového alba Burn.
Se Secret Of Darkness jsme zpomalili na tempo doomu. Naopak rozproudit krev umí Suffocate with your flame. Na první pohled nenápadní mladíci ve vytahaných teplácích najednou rozbalili death metalcorovou smršť. Není divu, že kapela zvítězila v druhém ročníku Metalgate Massacre. Energie proudící z reproduktorů se vmísila mezi diváky a už jsme mohli sledovat první odezvy z publika. Samozřejmě byly kladné.
Dymytry jsou určitě mainstreemovou záležitostí. Ne nadarmo jsou bestsellery ze stájí Metalgate Records. Svým zjevem a hudebním počinem připomínají českou variantu finských Lordi. Ve svých řadách mají známé tváře, mezi které patří jak kytarista Jirka Urban, tak zpěvák Jan Macků. I to, myslím si, má velkou zásluhu na početné fanouškovské základně. Každopádně sobotní koncert mě přinutil změnit alespoň mírně názor na tuto formaci. Naposledy jsem měla možnost vidět vystoupení Dymytry na Czech Death Festu. Pro dnešek kluci v mých očích vylepšili skóre. Člověka potěší, když v Matrixu uslyší kvalitní zvuk a slova songů nemusí odezírat jen ze zpěvákových rtů. Samozřejmě náplní show bylo poslední album Neser.
Jak jsem se zmínila o pár odstavců výše, zahraničním hostem tohoto večera byli Dementor ze Slovenska. Poměrně starší a vybouření členové kapely byli pro mě příjemnou změnou typu vystoupení. Dementor už mají něco za sebou, procestovali několik východních států. Máme štěstí, že se kapela znovuzrodila (po jejím rozpadu v roce 2003), protože hutného death metalu by byla škoda.
Dalšími ostřílenými hosty jsou F.O.B., kteří jsou stálicí na akcích pořádaných Metalgatem. Sobotní vystoupení se konalo v duchu čtvrtého a zatím posledního studiového alba pod záštitou Metalgate Records – Tomorrow´s Fires. Opět jsme tedy měli možnost slyšet řízné riffy kytar, početné downy a svěží bicí metalcoru.
Na řadu přišli pražští Minority Sound. Samply v porovnání s produkovanou hudbou, čili zvuk celkově, byl překvapivě dobrý a téměř jak by měl být. Show bych označila za průměrnou. Kluci ničím nezklamali, ani nepřekvapili. Snad jen bychom měli uznat Alešovi jistý pokrok v hlasovém projevu. Pro zklamání všech fanoušků však nezahráli oblíbenou cover verzi Painů a Nirvány. Přestože publikum písničky přímo vyžadovalo, kluci se nenechali přemluvit.
Jediným mírným zklamáním večera byla kapela Abstract Essence. Vsetínští multimetalisti jsou sázkou na jistotu. Hudební výkon je vždy prvotřídní a energický. Tento večer tomu bylo zrovna tak, bohužel jsme se ale nedočkali obvyklé show od zpěváka Ondráše. Celé vystoupení působilo poněkud unaveně, což je škoda vzhledem k minulým koncertům, které jsem měla tu čest navštívit (například na letošním AFODu byli pánové naprostou jedničkou).
Hřebem večera pro Metalgate Season Enclosure je death metalová formace zvučného jména – Tortharry. Na ty se sešla největší vřava pod pódiem. Bylo jasné, na koho že to lidé přišli. Byli jsme svědky zázraku, protože jen zřídkakdy můžeme spatřit kouzlo mezi vystupující kapelou a fanoušky pod pódiem, jako tomu bylo u Tortharry. Jako by se navzájem nabíjeli energií, která se stupňovala. Milým překvapením byl set několika písniček v podání bubeníka Miloše Meiera, kterého můžete znát z kapely zpěváka Noida či Kamila Střihavky.
Celkový dojem z prvního říjnového koncertu je převážně kladný. Líbila se mi sorta účinkujících, možnost občerstvení, jak jsem již zmiňovala na začátku, a pohodová, nenucená atmosféra. Rozhodně se těším na příští ročník.
Celý festival startoval už v časném odpoledni 1. října. Pouštět se začalo kolem třetí hodiny. Novinkou byla také možnost lehkého občerstvení, které bylo na tento den připraveno, ve formě nakládaného hermelínu či párků.
Narozdíl od minulého roku se změnilo nejen místo konání, ale také se změnili interpreti. Jediná kapela, která nebyla tuzemská v pravém slova smyslu, byli slovenští Dementor. Dalším poznávacím znamením kapel byla produkční společnost – Metalgate.
Jako první se slova ujali Sun.Has.Cancer. Tato banda pochází z Rokycan a odstartovala sobotní koncert elektronickým metalem. Slyšet jsme mohli hlavně skladby z prvního a rovněž zatím posledního studiového alba Burn.
Se Secret Of Darkness jsme zpomalili na tempo doomu. Naopak rozproudit krev umí Suffocate with your flame. Na první pohled nenápadní mladíci ve vytahaných teplácích najednou rozbalili death metalcorovou smršť. Není divu, že kapela zvítězila v druhém ročníku Metalgate Massacre. Energie proudící z reproduktorů se vmísila mezi diváky a už jsme mohli sledovat první odezvy z publika. Samozřejmě byly kladné.
Dymytry jsou určitě mainstreemovou záležitostí. Ne nadarmo jsou bestsellery ze stájí Metalgate Records. Svým zjevem a hudebním počinem připomínají českou variantu finských Lordi. Ve svých řadách mají známé tváře, mezi které patří jak kytarista Jirka Urban, tak zpěvák Jan Macků. I to, myslím si, má velkou zásluhu na početné fanouškovské základně. Každopádně sobotní koncert mě přinutil změnit alespoň mírně názor na tuto formaci. Naposledy jsem měla možnost vidět vystoupení Dymytry na Czech Death Festu. Pro dnešek kluci v mých očích vylepšili skóre. Člověka potěší, když v Matrixu uslyší kvalitní zvuk a slova songů nemusí odezírat jen ze zpěvákových rtů. Samozřejmě náplní show bylo poslední album Neser.
Jak jsem se zmínila o pár odstavců výše, zahraničním hostem tohoto večera byli Dementor ze Slovenska. Poměrně starší a vybouření členové kapely byli pro mě příjemnou změnou typu vystoupení. Dementor už mají něco za sebou, procestovali několik východních států. Máme štěstí, že se kapela znovuzrodila (po jejím rozpadu v roce 2003), protože hutného death metalu by byla škoda.
Dalšími ostřílenými hosty jsou F.O.B., kteří jsou stálicí na akcích pořádaných Metalgatem. Sobotní vystoupení se konalo v duchu čtvrtého a zatím posledního studiového alba pod záštitou Metalgate Records – Tomorrow´s Fires. Opět jsme tedy měli možnost slyšet řízné riffy kytar, početné downy a svěží bicí metalcoru.
Na řadu přišli pražští Minority Sound. Samply v porovnání s produkovanou hudbou, čili zvuk celkově, byl překvapivě dobrý a téměř jak by měl být. Show bych označila za průměrnou. Kluci ničím nezklamali, ani nepřekvapili. Snad jen bychom měli uznat Alešovi jistý pokrok v hlasovém projevu. Pro zklamání všech fanoušků však nezahráli oblíbenou cover verzi Painů a Nirvány. Přestože publikum písničky přímo vyžadovalo, kluci se nenechali přemluvit.
Jediným mírným zklamáním večera byla kapela Abstract Essence. Vsetínští multimetalisti jsou sázkou na jistotu. Hudební výkon je vždy prvotřídní a energický. Tento večer tomu bylo zrovna tak, bohužel jsme se ale nedočkali obvyklé show od zpěváka Ondráše. Celé vystoupení působilo poněkud unaveně, což je škoda vzhledem k minulým koncertům, které jsem měla tu čest navštívit (například na letošním AFODu byli pánové naprostou jedničkou).
Hřebem večera pro Metalgate Season Enclosure je death metalová formace zvučného jména – Tortharry. Na ty se sešla největší vřava pod pódiem. Bylo jasné, na koho že to lidé přišli. Byli jsme svědky zázraku, protože jen zřídkakdy můžeme spatřit kouzlo mezi vystupující kapelou a fanoušky pod pódiem, jako tomu bylo u Tortharry. Jako by se navzájem nabíjeli energií, která se stupňovala. Milým překvapením byl set několika písniček v podání bubeníka Miloše Meiera, kterého můžete znát z kapely zpěváka Noida či Kamila Střihavky.
Celkový dojem z prvního říjnového koncertu je převážně kladný. Líbila se mi sorta účinkujících, možnost občerstvení, jak jsem již zmiňovala na začátku, a pohodová, nenucená atmosféra. Rozhodně se těším na příští ročník.
