Orbis Metallum

od **GraveForGrave** » 5. říjen 2011, 23:59

Intro

26. září odpoledne v Praze na Hlavním nádraží vystupuje z vlaku dvanáctičlenná skupina bezbožných individuí lačnících po černém kovu. Táhne z nich pálenka a pivo a jejich kroky směřují do jisté žižkovské nálevny. Tam se toho dne shromáždilo více jim podobných, a tak nedaleký klub Matrix čeká opravdu pekelná noc. Poslední sluneční paprsky rychle prchají a soumrak je mi v patách, když vstoupím do stínu budovy, kde se chystá zjevit zlo v podobě hudby. Mříž se otvírá a sestupuji po schodech dolů…

I.
INFERNAL IMPERATOR

Dvacet minut po dvacáté hodině černá mše začíná. Znesvěcené hostie se válí po zemi kolem exhumované rakve, ve svícnech hoří rituální černé svíce a hřbitovní svíčky osvětlují lidské lebky a kosti. Do přednesu infernální litanie zní dramatická hudba a naříká dítě. Kněz v ornátu za oltářem zapaluje v kalichu další hostie. O sloupy opřené obrácené kříže podle jmen na nich přibitých, pochází z nějakého polského hřbitova. Kněz odkládá ornát, bere kytaru a začíná black metalové běsnění. Vlad za bicími skoro není vidět. Ozvučení trochu pokulhává, ale postupně se zlepšuje. Když pak v závěru na pódium vystoupí člověk přezdívaný Lucifer, spolek zahraje opus od pekelníků Beherit The Gate of Nanna. Obecenstvo je řádně uctívá a já též. Velmi zdařilý začátek večera.

II.
THE STONE

Srbská smečka představuje své nové album Golet. Dosud jsem jejich koncert ještě neviděl, tak čekám, co se bude dít. Hned od prvních tónů mě nenechává jen tak stát basák Usud, který je přímo přede mnou, a jeho energická hra a řev do publika z něj dělá druhého frontmana. Zdatně tak doplňuje Nefase, kterému se kolem pasu houpe oprátka. Prožívám dávné bitvy starých Slovanů a v mlze umírám na krví zalité neúrodné půdě. Znalým jejich alb je tato metafora jasná. Víc netřeba, druhý pomyslný hřebík do Kristovy hnáty byl zatlučen.

III.
CORPUS CHRISTII

Přiznám se bez mučení, že skladby od „těla Kristova“ jsem si pořádně poslechnul až teprve nějaký ten týden před akcí, hlavně aktuální počin Luciferian Frequencies. Zpěvák Nocturnus Horrendus je vlastně jediný stálý člen kapely a ve studiu obstarává všechny nástroje, tak si na koncert musel přizvat výpomoc. Dle přečteného rozhovoru se na Prahu velmi těšil a volně podle jeho slov bude dnešní večer záležet hlavně na tom, kolik energie z lidí dostane. A že jí bylo! Brány pekla jsou dokořán a z hrdla tohoto Portugalce vychází takové šílené hlasové polohy, že musí být snad posedlý ďáblem. Lidé běsní a zapalují Bibli, hořící stránky létají vzduchem, Nocturnus sahá do plamenů, všichni dokola řvou: All hail master Satan! Třetí rána zasažena.

IV.
REVENGE

Toto je vyhlášení války. Každý musí chcípnout! Celá lidská rasa bude vyhlazená! Zabijeme vás všechny! Nepopsatelnou agresí a zuřivostí útočí trojice ve složení basa Haasiophis, kytara Vermin a za bicí baterií leader James Read. Poprvé se představují bez Helmkampa a s novým albem Scum.Collapse.Eradication, ale jejich sílu to nijak nesnižuje. Oba kytaristé likvidují sluch taky zpoza mikrofonů a pod nimi se odehrává masakr. Všechno jde stranou a zůstává jen nekompromisní nenávist. Skáče se z pódia a kotel vře. Surový war metal drtí všechno živé. Genocida.Netolerance.Smrt

V.
INQUISITION

Intro netřeba, žádné sraní, rychle naladit a rovnou titulní Astral Path to Supreme Majesties z posledního alba Ominous Doctrines Of The Perpetual Mystical Macrocosm, které dalo částečně název celému tour. Je neuvěřitelné, jakou atmosféru dokáže vytvořit jen jeden člověk s kytarou. Dagon strhává veškerou pozornost. Jeho majestátní sóla jsou oslavou temnoty a svým charakteristickým krákoravým hlasem zpívá/recituje a já nevím, jestli stát na okraji a vychutnávat nebo se vrhnout po hlavě do davu a řádit. Nakonec mě strhne Crush The Jewish Prophet a už jsem v centru kotle, kde se to mele a hrozí. Crush! Crush! Když později odejdou do zákulisí, nechají se pak očekávaně přivolat na přídavek. Poslední temný rituál je dokonán.

OUTRO

Pokud máte hlad a zároveň chuť na něco skvělého, pak jestli se před vámi objeví možnost ukojení, je to více než vítané. Já jsem měl dlouho hlad po koncertu a chuť na kvalitní black metal. Ten večer jsem se nažral a namlsal dost a myslím, že více jak sto padesát dalších návštěvníků se mnou bude souhlasit. Chlapům z Arkham production se podařilo uspořádat jedinečnou a nezapomenutelnou noc. Toto byl opravdu war & black metal.