Na pražskou klubovou scénu se opět vrací slavný klub Rock Café a vrací se ve velkém stylu. Jedním z prvních koncertů, který se v tomto prostoru po obnovení provozu uskutečnil, byl pěkně divoký. Do Rock Café přijela "trancecoreová" smečka z Ohia, Attack Attack!. V poměrně krátkém sledu tak měla Praha možnost sledovat koncerty dvou asi nejsnadněji zaměnitelných kapel. Attack! Attack! z Walesu hraje ale diametrálně odlišnou muziku, jejich žánrem je poněkud konzervativní rock. Desítky lidí, co vkročili do Rock Café, ale věděli, na co jdou. Věděli, že na ně čeká kontroverzní šestice muzikantů, kteří se nebojí experimentovat. Brutální deathcoreové pasáže střídají trance-housové prvky a čistý vokál. Na tomto zajímavém kontrastu si Attack Attack! vypěstovali popularitu. Původně jako support měli vystoupit holandští vtipálci Haribo Macht Kinder Froh a Ghostlake z Ruska. Ghostlake ale nedostali víza, a tak místo nich byli na programu čeští Suffocate With Your Vomitus.
Začátek akce byl avizovaný na 19:30 s tím, že klub se otevře v 19:00. Nicméně ještě ve 20:30 byli všichni nahoře u šaten a merchandise a klub byl zavřený. To nás poměrně znepokojovalo, protože jsme museli po koncertě spěchat, aby nám nezavřeli parkoviště, kde jsme nechali auto. Chvíli po půl deváte se dveře konečně otevřely a pustili nás dovnitř. Chvíli se ještě chystalo pódium, ale již brzy začal koncert českých deathcoristů Suffocate With Your Vomitus. Ti se na nás vrhli s vervou hned od začátku a kupodivu již od startu první písně se v sále začalo moshovat. Kapela odehrála všechny věci z aktuálně jediného nahraného EP The Apocalypse, zaznělo ale i pár novinek. V sále Rock Café se nesl velice dobrý zvuk, což jen zlepšovalo dojem z vystoupení SWYV. A na pódiu se to hýbalo, živá, energická a dobře secvičená pódiová show od všech členů. Museli se sice vejít na relativně malé pódium, ale během koncertu si šikovně uhýbali. Tvorba SWYV plná tvrdých breakdownů a bleskových sól a vyhrávek mě velice zaujala, ale myslím, že pro kapelu byla ani ne půl hodinová show dostačující, jelikož poměrně brzy začal být vokál trochu monotónní.
Po skončení SWYV se docela dlouho čekalo na další kapelu, kterou měli být Holanďané Haribo Macht Kinder Froh. Asi po půl hodině jsme se konečně dočkali, ale čekalo nás překvapení. Na podium přiběhlo šest chlapíků a bez jediného slova spustili brutální hardcore. Kotel pochopitelně okamžitě reagoval a po chvíli se kapela ústy zpěváka představila. Jednalo se už o hlavní hvězdy Attack Attack! V tom momentě jako by se celý klub namačkal přímo dopředu a začalo deathcoreové peklo. Hned při úvodním songu AC-130 jsme v kotli lítaly ze strany na stranu jak hadroví panáci. Sestava Attack Attack! byla ale odlišní než jsme je mohli znát z videoklipů. Zajímavý přechod původního klávesáka Justina Heisera na post zpívajícího kytaristy se ale vyvedl na výbornou. S čistými vokály v disko pasážích si poradil výtečně. Hned při úvodní písni mě zvuk linoucí se z reproduktorů posadil na zadek. Vzpomněl jsem si na všechny ortodoxní metalisty kteří si mysleli, že jsem začal poslouchat dětškou diskotéku, když jsem jim řekl že jedu na Attack Attack! Deathcorové party zněli tak brutálně že by hravě strčili do kapsy kdejakou čistě hardcorovou bandu. A oné taneční party byly hodně uskromněny, popravdě naživo ten kontrast vyzněl podstatně plynuleji než na deskách, zejména na té druhé. První vrchol koncertu kdy dav přivedli do euforie byla píseň Smokahontas. Brutální moshpit kde šlo místy o zuby střídalo poklidné hopsání při čistých disko partech. Po třetí písni Renob, Nevada se ale objevili problémy s bicími. Bubeník Andrew se společně s tour managerem pustili do oprav a Caleb s kytaristou Andrewem museli vyplnit tuto nucenou pauzu komunikací s diváky. Nejdříve se hluboce omluvili za technické nepříjemnosti a poté si Caleb dělal s Andrewa srandu že si dnes hnedá nějakou slečnu na rande, načež Andrew sebevědomě prohlásil "I have condoms"! Upozornili nás i na "apparently very cheap t-shirts" čímž upozornili na svůj merch. Problém s bicími byl vyřešen náhradní dvojšlapkou a mohlo se pokračovat. Odpočatý dav čekal co bude následovat, a Attack Attack! se na nás vrhli s People's Elbow. Nastal opět neuvěřitelný kotel který kapela se zájmem sledovala. Po několika dalších písní ale Caleb všechny schladil když oznámil poslední píseň. Všichni očekávali hitovku Stick Stickly, následovala ale jiná výborná věc, a to Sexual Man Chocolate. S jistotou že to určitě poslední věc nebude jsem se pustil do kotle a užíval další skvělej vál. Při brutálních breakdownech to tam bylo o zdraví, jak ale přišlo na pomalé čisté zpívání, všichni byli jako beránci. Po skončení se kapela sebrala do zákulisí a dav se začal dožadovat přídavku. Tedy, ani ne tak přídavku jako spíš písně Stick Stickly. Nenechali nás dlouho čekat, vrátili se na podium, ujistili se jestli opravdu chceme "one more song" a spustili intro k Stick Stickly. A kotel se rozpoutal naposledy. V půli songu, když se spustili tranceové rytmy se Rock Café roztančilo jak na tektoniku. Brzy bylo ale po všem, Attack Attack! se rozloučili a zmizeli v zákulisí. Celý koncert trval "pouhých" asi 45 minut, což se zdá být na hlavní hvězdu večera poměrně málo. Myslím ale že v případě Attack Attack! to bylo více než dostačující. Jejich hudba je neuvěřitelně úderná a show živé, což musí být velice náročné. Navíc tak specifická hudba jakou tito Američané hrají se nesmí moc natahovat, aby pak nevyzněla jednolitě. Což by se klidně mohlo stát, kdyby kapela přidala ještě dva, tři songy. Bylo to kratší, ale velice výživné.
Ovšem netrvalo dlouho a screamer Caleb se objevil před pódiem a poměrně nuceně se fotil se zájemci. Nechali jsme si vysvětlit, jak to vlastně bylo s Haribo Macht Kinder Froh. Jen pár dní před vystoupením koncert zrušili kvůli nějakým neshodám s agenturou, takže Suffocate With Your Vomitus nebyli náhradou za ruské Ghostlake, ale právě za Holanďany Haribo Macht Kinder Froh. Při odchodu z Rock Café jsem se ještě zastavil u merchandise a koupil slušivé tričko Attack Attack! za pouhých 250 korun. Měli tam vtipné, trefné tričko Major League Crabcore, které bylo ale tak nešťastně graficky udělané, že se mně vůbec nelíbilo. Když už jsem zmínil crabcore, snad jediná výtka a zklamání z koncertu byl fakt, že nikdo z kapely, ani při Stick Stickly nekrabil...
Zdroj fotografií: server musicserver.cz, autor: Ondřej Michal
