Bumbat se má s citem. A když už se stane, že se člověk nabumbá, tak se má snažit chovat tak, aby se za to nemusel stydět. Mně se to povedlo taky. Asi pčed půl rokem seděli, kecali, po nějakých vypitých pivech jsem došel k jukeboxu a dal jsem tam Heloween, Iron Maiden, Judas Priest a tak. To všechno bylo ještě OK.
Strašlivá tragedie byla když jsme se sborově jali zpívat ty věci od těch kapel. Přičemž já jsem kvičel ty strašlivé výšky od Halforda, nebo Kiskeho. Samozřejmě to bylo vše falešně a navíc přerušované mým kašlem, protože ty výšky vůbec nedělaly dobře mým hlasivkám. A to jsme ještě museli jednoho kamaráda přesvědčovat, že Helloween nikdy nepoužili growling. No jak jsem tam seděli, partička lidí oblečených v černém, zpívající, kvičící a chrochtající. Byl to veselý pohled. Ale při páté skladbě v pořadí I want out, už zpívala v podstatě celá hospoda, ani jukebox skoro nebylo slyšet
A to tamy byli lidi, kteří vypadali, že jdou někde na diskotéku. Ale musím říct, že nikdo z nás nebyl opilý, jen veselí. Dokonce si k nám přisedli i nějaci šamponi a z těch vypadlo, že i když jsem metalisti tak jsem v pohodě. To by mě zajímalo co si o lidech poslouchající metal mysleli
Ale ten zpěv to byl fakt horor