7. srpna 1974 byl spáchán „umělecký zločin století“. Pachatelem byl francouzský vizionář, pouliční umělec, kapesní zloděj, provazochodec a především snílek, který by pro uskutečnění svého snu neváhal i zemřít – Philippe Petit. „Byla by to krásná smrt. Vždyť bych zemřel při provozování své vášně,“ říká dnes francouzský dobrodruh, který ilegálně přešel po ocelovém laně mezi newyorskými „dvojčaty“, v té době nejvyššími budovami světa. Samotná příprava akce zabrala Petitovi a jeho skupině spolupracovníků osm měsíců. Ve strhující rekonstrukci poskládal režisér James Marsh vzpomínky všech zúčastněných, z nichž je zřejmé, že i když byla akce promyšlena do nejmenších detailů, stačilo málo a na titulních stránkách světových deníků by fotka Petita procházejícího se téměř půl kilometru nad zemí mezi „dvojčaty“ chyběla. Skvěle dramaturgicky vystavěný snímek s napínavou dramatizací této unikátní akce využívá množství autentických záběrů a fotografií, které si Petit a jeho spolupracovníci pořizovali, a ve vhodných chvílích nechává naplno vyznít působivou hudbu Michaela Nymana. [43. MFF KV 2008] (oficiální text distributora)
csfd.cz
Tenhle dokumentární snímek ve mě zanechal silnou stopu, která se těžko popisuje. Nádherná ukázka toho, že člověk je schopne nevídaných věcí 
A naprosto geniální hudba od Michaela Nymana - podle mě dělá min. 1/3 celého filmu, kdy v těch nejsilnějších momentech, silně přitlačí na pilu a Vás do sedačky / křesla atd. až Vám proběhne husina po zádech a vy jen nevěřícně kroutíte hlavou. Snímek doporučuju každému, obsahuje silné momenty, po nichž možná budete nahlížet na svět trošku z jiného pohledu 
A naprosto geniální hudba od Michaela Nymana - podle mě dělá min. 1/3 celého filmu, kdy v těch nejsilnějších momentech, silně přitlačí na pilu a Vás do sedačky / křesla atd. až Vám proběhne husina po zádech a vy jen nevěřícně kroutíte hlavou. Snímek doporučuju každému, obsahuje silné momenty, po nichž možná budete nahlížet na svět trošku z jiného pohledu 
