Předevčírem jsem tento film viděl poprvé a nestačil jsem se divit, že jsem tolik let tento film míjel. Aronofskeho typický režijní rukopis se i v tomto filmu prostě nezapře a režisér vám více jak hodinu představuje své emotivní audiovizuální orgie, které mají ale velmi pomalý tah na branku aby v samém závěru vychrlil opravdu epický a rychlý závěr. Mansell vytvořil i k tomuto filmu naprosto unikátní a výborně poskládaný soundtrack, který krásně dokresluje atmosféru celého snímku a osovně bych ho zařadil do svých top soundracků.
A jsem asi nějaký blbý pseudointelektuál, ale mě v tom filmu seděl každý záběr a celkové poselství o věčném koloběhu života a (ne)vyrovnání se smrtí mi přišlo výtečně ztvárněno. Stejně jako jisté trojí vnímání světa, tedy reálný, pohádkový-vysněný a duchovní, které jsou ale vlastně jen světem jedním a vše je vzájemně propojené. Kdo je otevřený a chce chápat, pochopí. Kdo nechce, tak tam uvidí třeba drogama ovlivněný pseudointelektuální blábol a už se k tomuto filmu nikdy nevrátí(naštěstí). Za mě jasných pět hvězd z pěti možných, už dlouho mě nějaký film takhle neodrovnal. A strašně se mi během sledování toho filmu vkrádaly do mysli pasáže z Malého prince, čímž jsem se jenom ujistil, že su tu knížku musím už konečně znova přečíst
"To už je jeden z těch paradoxů našeho světa... káva bez kofeinu, cocacola bez koky, němci obchodujou, židi válčej, čínani musej dovážet rejži a češi poučují francouze o tom, co je vlastně absint...."
DarkenCZ(Absinthe Mafia)